k47.cz
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

#148

17. 1. 2006 (před 14 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Dneska tu mám něco spe­ci­ál­ního. Je to komiks s dlou­hým názvem: Bomb­sit­ters – Dr. Op­pe­nhe­i­mer aneb jak jsem se naučil ne­dě­lat si sta­rosti a mi­lo­vat bombu. V názvu tohoto po­ně­kud ab­surdně la­dě­ného ko­miksu pa­rafrá­zuji Kubri­kova dok­tora Div­no­lásku, ale to je ve­d­lejší a nemá to téměř žádný význam. Nápad vy­tvo­řit tenhle komiks mě udeřil jako blesk z čis­tého nebe, když jsem začal kres­lit po­sta­vičku sedící na bombě a po­jme­no­val jsem to Bomb­sit­ters (tedy pa­rafráze an­g­lic­kého slova Baby Stit­ter, česky hlídač dětí a v mém podání hlídač bomb). Pak přišel ob­rá­zek se svat­bou, oním ne­zná­mým se stal dr. Op­pe­nhe­i­mer a bylo hotovo. Tak vznikl příběh o mladém dok­toru Op­pe­nhe­i­me­rovi, který stvoří bombu, za­mi­luje se do ní, ožení se s ní a má s ní ato­mová dvoj­čata. Škoda jen, že se blíží rok 1945… [možná jsem to neměl takhle všechno pro­zra­zo­vat, ale co, už je pozdě…]

Ab­sur­dita a humor, který pře­vádí ka­ta­strofu, při níž ze­mřely tisíce lidí, na ro­di­nou tragé­dii, to je pod­stata Bomb­sit­terů.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz