#138

Rok se sešel s rokem… ehm… tak nějak by mohla začít po­hádka, ale ne­začne. Tak začíná naše ab­surdní road-movie.

Abych pravdu řekl a ne­pl­kal, moc jsem toho v po­slední době ne­na­dě­lal, snad jen začal pár po­ví­dek (do­konce de­tek­tivku, ale ta je ještě moc daleko) a to je všechno. Prostě sucho takové, že by se i poušť sty­děla, ale sranda musí bejt i kdyby fotra věšeli a na chleba nebylo. A pak po­vě­sili fotra a nebylo na chleba a bylo po srandě. Hehe, vtipné, že?

A co z toho plyne? To, že so-cool autor bez­vý­znam­ných strá­nek, ma­ji­tel mlýnku na špenát za­bu­do­vaný přímo na spo­dině le­beční a vý­střední vy­pra­věč napsal úvahu na téma Bý/ít a mý/ít. Jestli se ptáte o čem, že to je, není lehké od­po­vě­dět. Dalo by se říct, že se ta úvaha týká bytí, ale jen velmi vzdá­leně, so-cool krouží kolem dokola tématu, omezen prak­ticky jen dvo­ji­cemi být/bít a mít/mýt. Je to úvaha pojatá po­ně­kud hu­mor­něji, než bývá ob­vyklé, ale to co je ob­vyklé pro vás, není ob­vyklé pro mě a už vůbec ne pro so-coola. Tak tedy vzhůru do úvahy o bytí, bití, mytí a mití.

Ještě aby toho nebylo málo, napsal jsem nový úvod­ník, ten­to­krát na téma neklid. Vedle tohoto člá­nečku jsem umís­til te­ma­tic­kou au­to­fotku (takže se ne­le­kejte, jsem to já).

A na úplný závěr úplnou pr­ko­tinu: napsal jsem skript, který po pře­jetí odkazu archiv úvod­níků hned ukáže seznam všech úvod­níků, ze kte­rého vedou odkazy. Po odjetí myší to zmizí. Blabla, prostě plky. Tak zase někdy!