#136

Po­slední říj­nová ak­tu­a­li­zace padla na K47čku jako listí ze stromů. Ach ten podzim a jeho me­lan­cho­lie mi občas vhání slzy do očí, i když vím, že pláču na špat­ném hrobě.

Minule jsem sli­bo­val ně­ja­kou po­vídku a tady je. Nese název 10 vteřin a po­řa­dové číslo 00046. A o čem vy­práví? Dal jsem jí pra­covní podti­tul me­te­o­rit na cestě a zbývá po­sled­ních 10 vteřin – po­vídka o naději, která (skoro) nikdy ne­u­mírá a myslím že to docela vy­sti­huje pod­statu věci. Naděje, že někdy v bu­doucnu vy­kve­tou ne­ob­vyklé květy je kon­fron­to­vána se sku­teč­ností, že to bu­doucno se smrsklo na za­tra­ceně malý časový úsek. A tady začíná po­slední cesta. Tolik tedy 10 vteřin.

Ale ten­to­krát jsem po­vídky jenom nepsal, ale i opra­vo­val. Drobné ko­rekce pro­ve­deny v Kal­de­ro­nově lásce.

A také jsem vy­hra­bal ze šuplíku ně­ko­lik dal­ších ná­črtků a skic pří­běhů, které možná v bu­doucnu na K47čce vy­ros­tou. Proto pro­dě­lala obnovu i stránka Co se chystá, kde jsou in­for­mace o všem co při­pra­vuji.