k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

#131

9. 10. 2005 (před 14 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Fak­to­ri­á­lová soutěž, kterou jsem vy­hlá­sil 26. srpna, končí bez vítěze. Dal jsem úkol vy­po­číst fak­to­riál čísla 669 a pak pro­vá­dět ci­ferný součet na dvě cifry. Zpo­čátku jsem neznal vý­sle­dek, ale ne­dávno jsem napsal pro­grá­mek, který to vy­po­čí­tal a vý­sle­dek je 18. Ha, kdo čekal 47, se ne­do­čkal.

Po­po­je­dem. Ne­dávno jsem byl na před­sta­vení Elling a Kjell Bjarne v di­va­dle Na prádle (www.di­va­dlo­na­pradle.cz) a můžu vřele do­po­ru­čit. Byla to opravdu dobrá ko­me­die o dvou po­div­ných lidech, kteří se po pro­puš­tění z psy­chi­at­rické lé­čebny snaží za­čle­nit do běžné spo­leč­nosti. Ale jsou přece jenom trochu jiní a běžné věci jako vyjít na ulici, na­kou­pit nebo třeba zved­nout te­le­fon jim činí nemalé potíže, ze kte­rých proudí mnoho ko­mic­kých si­tu­ací. Moje stručné zhod­no­cení končí, ale kdy­byste chtěli trochu víc in­for­mací, můžete se po­dí­vat třeba sem.

Ale teď opusťme udá­losti za branou K47čky a vrh­něme se na zdejší změny a no­vinky.

Tak předně tu máme novou po­vídku Pla­y­back. Už jsem jí sli­bo­val asi měsíc, ale teď je ko­nečně hotová, při­pra­vená ke čtení. A o čem vlastně vy­práví? Není to o muzice na pla­y­back, je to o životě na pla­y­back. Pla­y­back jako ná­hražka sku­teč­ných činů něčím ne­při­ro­ze­ným. Tři hr­di­nové, kteří jsou na za­čátku pro­bu­zeni bu­dí­kem, se vy­dá­vají na cestu jedním běžným dnem, ale něco se zvrtne, něco se stane a jejich cesty na­be­rou ne­če­kaný směr a se­t­kají se v klubu Pla­y­back. Vše vypadá na první pohled sice zvláštně ale jinak docela nor­málně, přesto je tu pár ne­vy­ře­še­ných otázek. Na­pří­klad: Co se stalo s Mo­ni­kou? Co je zač ten obří mra­kodrap? Co se skrývá za vy­le­pe­nými pla­káty? Jaký význam mají sny? A další, je­jichž od­po­vědi jsou někde tady ve změti ne­jas­ných obrazů.

Pak jsem zas sepsal nový úvod­ník, ten­to­krát na­zvaný Tiká ve mě ča­so­vaná bomba.

A dnes na­ko­nec tu mám Što­kyho Básně na po­kra­čo­vání II., tedy soubor šesti krát­kých, ra­dost­ných, ve­se­lých, jed­no­du­chých a hra­vých bás­ni­ček.

V mailu, kterým poslal Básně na po­kra­čo­vání II. mimo jiné psal, že do bu­doucna chystá tři ka­li­gra­fické bás­ničky. Uvi­díme, řekl slepý hlu­chému.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz