k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

#120

9. 8. 2005 (před 14 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Hmm.. tak se nám ty prázd­niny hezky krátí a venku je to takové ne­mastné ne­slané chvíli prší a pak je zase pat­náct minut hezky a pak bouřka. Už mě to una­vuje, přece jenom je léto a venku to vypadá spíš na podzim. Před­po­věď počasí končí přá­telé.

Ale v těch dnech na hovno jsem zplo­dil něco, co jsem chtěl vy­rá­bět už dávno, ale teprve teď na­stala ta správná kon­ste­lace a vy­lezlo z toho číslo 669. Pod tímto číslem se skrývá nový a Za­ru­čeně Vtipný ®© ko­mik­sový strip. Tedy vlastně zatím jen jeho první číslo, ale další už šly do výroby a další při­jdou po nich a tak dál a tak dál. Co se stane když vy­to­číme číslo 669? Možná se do­vo­láme sa­mot­nému ďáblovi, ale prav­dě­po­dob­něji se ne­do­vo­láte vůbec nikam, ale zase se za­smě­jete. A tak je to i v tomhle stripu. Hlavní roli jsem svěřil sobě a další per­sony za­stá­vají (budou za­stá­vat) ná­hodné tváře na­le­zené na in­ter­netu. Sle­dujte to, můžete tam být i VY. I VY se můžete stát slav­nými :). Dosti plků. Ela­bo­rát s číslem 669 jsem vy­pus­til po vy­tvo­ření in­terní zku­šební série, která ne­spatří nikdy světlo světa, pro­tože je silně ne­vhodná pro všechny děti od 0 do 99 let. A to je asi tak nějak v tomhle ohledu všechno, tak snad někdy příště.

Dál tu máme mi­zerný po­e­tický kousek po­de­psaný mým jménem. Jme­nuje se to Dráty do očí a oči do drátů. Tolik očí a tolik drátů na jednom místě, to nikdy není nor­mální a tadyto není vůbec žádná vý­i­jmka. Jak to říct a neu­ra­zit. Za­čněme asi takhle: google ví úplně všechno a jak jsem tak hledal, našel jsem něco o čem jsem byl pře­svěd­čen, že to ne­e­xis­tuje nebo to ne­na­jdu a právě báseň Dráty do očí a oči do drátů je re­por­tem o tom hle­dání, kdy to nechci najít, ale zá­ro­veň po tom pořád pátrám; o oži­vo­vání a amor­ti­zaci vzpo­mí­nek.

Teď mě tak napadá, že už dloho ne­při­šla žádná nová po­vídka. Ano je to tak. Už od dob Za­ví­ráme onoho nejmen­šího vel­kého pří­běhu to není ono. Při­pa­dám si nějak na suchu. Ale možná se to brzy změní, kdo ví. Třeba zítra příde kou­zel­ník.

Do příště plá­nuji napsat ta­ko­vou nano-re­por­táž z Gi­ge­rovy vý­stavy Mimo dobro s ně­ko­lika fot­kami. Byl bych to zplo­dil už teď, ale nějak mi na to ne­zbyla nálada. Takže příště.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz