#115

Další kousky po­div­ného pří­běhu jed­noho večera jsou tu. A to do­konce dva! Čili: Jak se kalila ocel se roz­růstá o dvě epi­zodky blíž ko­neč­nému ro­zuz­lení. Stejně je to zvláštní po­vídka, už ji zve­řej­ňuji na­po­čtvrté a stále to není konec, přesto nám v hlavě jasně na­črt­nutý zá­vě­rečný obraz, stačí ho jen pře­nést do slov a vět. Ale ne­před­bí­hejme.

A na­ko­nec dejavú: ten návod na Si­mu­trans se zas o kousek roz­rostl, zase jedno do­pl­nění (prav­dě­po­dobně fi­nální). Víc se mi k tomu nechce říkat, opa­ko­val bych se.