k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

#113

26. 5. 2005 (před 15 lety) — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Už měsíc tu před­vá­dím ta­ko­vou malou noční one-man show. Lidi sem chodí, ale jediný já mluvím, jsem takový hla­sa­tel různě po­div­ných názorů. Občas se divím sám sobě, když kolem třetí hodiny sedím napůl v de­li­riu u po­čí­tače a něco tvořím. Občas se při této „práci“ při­stihnu, ale pak zase od­padnu a už tam sedí jen taková prázdná una­vená sko­řápka. Až teprve ráno (od­po­ledne) si takové noční vý­tvory pro­čí­tám a žasnu, co jsem do­ká­zal. Tady je jeden takový: Za­sra­nej poeta. Ale vůbec mě ne­na­padá kam to za­řa­dit. Na pa­pírku s po­znám­kami mám na­psáno: „Graf. báseň „&“ za­sra­nej poeta“. Ale nějak se to vymklo pů­vod­nímu kon­ceptu, tak jsem to šoup­nul do sekce exces. A o čem to je? Jestli jsem scho­pen sle­do­vat svoje myš­len­kové po­chody správně, tak ze­za­čátku si jenom na­dá­vám nad tím jakej jsem idiot a pak se to zvrhlo v se­be­a­na­lýzu (tou se za­bý­vám po­sled­ních ně­ko­lik dnů (resp. snažím se) a po­va­žuji jí za stě­žejní). Tamto dole se mi nechce vy­svět­lo­vat (mj. je to část té jakés takés ana­lýzy). A ten text vzhůru nohama se ze za­čátku vyvíjí jako hezká mi­lostná báseň (asi jsem si snažil něco nalhat), ale je to pře­ťato ná­pi­sem iluze a tam končí sranda a začíná něco jiného a vše je uve­deno na pravou míru. Okno do duše je ote­vřeno. Tolik tedy k Za­sra­nýmu po­etovi

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz