k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

10 let a pořád nic...

23. 6. 2013 — k47 (CC by) (♪)
CC by-sa (via)

Dneska je k47čce deset let.

Všechno začalo ne­ná­padně, když jsem 23. června 2003 ve 12:57 napsal: „Ti po­zorní z vás si už jistě všimli, že 'sem to dal na net“ a zbytek je his­to­rie1 – velice dlouhá, zou­falá, pomalá a ago­nická his­to­rie, plná ne­ko­nečné samoty a pádů, ale i krát­kých vzletů, zážehů, oka­mžiků zostře­ného vidění, kdy všechno fun­go­valo, kdy jsem chrlil jednu věc za druhou a psal jako blázen. V té době mi bylo pat­náct let a vůbec jsem ne­tu­šil, že o jednu celou dekádu poz­ději, budu pořád psát na k47čku a pořád mě to bude bavit. Ale to nemohl vědět vůbec nikdo, in­ter­net byl v té době ještě příliš mladý a ne­stálý. World Wide Web (tedy to co ozna­ču­jeme slovem In­ter­net) jako takový exis­to­val teprve 13 let. Všichni jsme byli příliš mladí a nikdo po­řádně ne­vě­děl, co vlastně dělá. A právě to bylo krásné na těch letech: novota, ori­gi­na­lita a ne­vy­šla­pané ces­tičky. V té době spousta věcí, které dnes bereme za sa­mo­zřejmé, ještě ne­e­xis­to­vala, In­ter­net nebyl tolik roz­par­ce­lo­ván mezi ně­ko­lik gi­gantů, jako je tomu dnes, všechno bylo cha­o­tič­tější a v této pra­věké anar­chii se rodila ori­gi­na­lita a ino­vace. Stejně tak to bylo s k47čkou v prv­ních letech. Neměl jsem ponětí, co chci dělat, jak to dělat, proč a jestli na tom záleží. Byl jsem di­le­tant, blázen, ší­le­nec, který si sedl ke stroji a začal tvořit – něco, cokoli, ne­zá­le­želo na tom.

Tehdy v za­čát­cích to byly jenom jed­no­du­ché sta­tické stránky, které síd­lily na adrese sweb.cz/kaja47 (stále funkční vstupní stránka), poz­ději na kaja47.wz.cz (stále funkční pře­smě­ro­vání), aby se pak v říjnu 2006 pře­su­nuly na doménu k47.cz, kde se­tr­vají do konce věků.

Ač o tom moc ne­mlu­vím, jedním z vý­znam­ných im­pulzů, který mě přiměl vy­tvo­řit tuhle di­gi­tální žumpu, byl dis­kmag Ba­zooka, který vy­chá­zel na CD a DVD pří­loze ča­so­pisu Level mezi roky 1997 a 2010 a hodně ovliv­nil vzhled, struk­turu a obsah k47čky v prv­ních letech exis­tence. Po­stupně se všechno po­stupně měnilo směrem ke tra­dič­nější struk­tuře à la každý blog na pla­netě Zemi, ale ně­ko­lik věcí pře­žilo: temný design a po­divná gra­fika na každém kroku, úvod­níky a ně­ko­lik ar­te­faktů na které vede jenom hrstka odkazů za­pa­da­ných pra­chem2 .


Deset let je za námi a teď už zbývá jenom jediná otázka: co dál?

Nemám žádné velké plány do bu­doucna, ani ne­u­va­žuji o ter­mi­naci k47čky, prostě budu dělat, co jsem dělal doteď, jenom o něco lépe. A pro­tože mě to pořád baví (což možná není nic jiného než zvrá­cená forma Stoc­kholm­ského syn­dromu), je dost dobře možné, že se tu po­tkáme v roce 2023, u oslav druhé de­se­ti­letky.

Možná.

A možná taky ne.


  1. Když budete do­lo­vat v ar­chi­vech zjis­títe, že se tam na­chá­zejí nějaké zápisy s dří­věj­ším datem. To všechno se stalo of­fline, ještě před tím než se k47čka poprvé na­dechla in­ter­netu.
  2. Pokud se chcete do­zvě­dět něco o lo­kální his­to­rii, pak si můžete pře­číst tohle nebo tohle nebo se pro­bí­rat ar­chi­vem odzadu.
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz