NEVERYOUNG: Staří přátelé patří do vzpomínek

Hej, tady zas váš starý přítel ██████████. Dneska se zase starám o zábavu, protože K. má nějaké problémy, krizi identity, krizi středního věku, krizi víry nebo něco na ten způsob.

Ok, takže začneme. Budu vám vyprávět o starých kamarádech, které jsem kdysi znal, pak jsme vypadli z kontaktu a teď se nám zkřížily cesty a wow, prostě wow. Radši bych si je pamatoval tak, jak jsem si je pamatoval ze starých časů™, než jako jejich nová a vylepšená já.

Stali se z nich hrozné karikatury, jako ti lidé, o kterých čtete jen v novinách, žijí někde u hranic, volí výhradně SPD a vyřizují malicherné rozepře motorovou pilou nebo podpáleným barákem.

Jejich pevně zakořeněná nedůvěra v zákon a spravedlnost mě šokovala. Nemyslím tím, že jsou jenom trochu cyničtí k tomu, že se černé mraky na Babišem rozplynuly s podezřelou rychlostí nebo že si Rath spravedlností utírá prdel sedm nebo kolik let. Kdyby jenom tak, sakra. Mluvím o tom, že neoblomně věří, že se jim nikdy nedostane spravedlnosti, zákon stojí bez výjimky proti nim a provinilci pokaždé najdou kličku, jak se vyvléknout z oprátky, vyhnout se trestu a ještě se vysmát všem sockám, které se snaží. Pak je jen krok od „zákon nefunguje“ k „zákon není potřeba“ a sklouznou se přímo do anusu autoritáře-populisty na plný úvazek.

Další rys, který z nich byl cítit na sto honů a který mě donutil se nervózně poohlížet do ústupové trase, byla připosranost. Neměly žádné morální zásady, žádnou páteř, žádný přesvědčení, že něco je potřeba udělat jenom proto, že je to správné. Ani náhodou, jejich mantra byla „hlavně nevystrkovat hlavu“. Dělali machry a ukazovali svou sílu, když se cítili v bezpečí ve skupině a většinou na na úkor svých rovných.

Nikdy nekopají nahoru, nebodají z kanálů kopími do anusů těch nahoře, to je riskantní. Něco se jim může stát, někdo si na ně můře dupnout. Radši zavřít hubu, sklopit zrak a najít někoho slabšího, kdo se stane hromosvodem jejich spravedlivého hněvu™. Nechají špatné hráče bez trestu, co trestu, ani jakékoli reakce, že to, co dělají, je kokotksé a tak validují jejich kokotský styl. Je to začarovaný kruh, jako z jiného světa.

Jo, říkám vám, někteří přátelé by měli zůstat jen ve vzpomínkách.