k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Now we are all sons of bitches

7. 6. 2016 — k47 (♪)

Konec světa mohl už dávno nastat. Ně­ko­li­krát jsme se ocitli na okraji ja­derné války a ka­ta­strofa byla jen tak tak od­vrá­cena. Vět­ši­nou šlo o tech­nické chyby, jako na­pří­klad v roce 1983, kdy so­vět­ský va­rovný systém vy­hod­no­til slunce od­ra­žené od mraků jako blí­žící se salvu ja­der­ných střel.


Román Now we are all sons of bit­ches Mathewa Mal­lin­gera vy­práví o konci světa, který v sobě nese pří­jemně iro­nický zvrat. Název od­ka­zuje k po­známce Ken­ne­tha Ba­inbridge, kterou řekl Ro­bertu Op­pe­nhe­i­me­rovi těsně po úspěš­ném testu Tri­nity v roce 1945. Právě až do tohoto roku se kniha po­stupně pro­bo­juje, začíná v še­de­sá­tých letech a vy­práví příběh po­zpátku – od konce světa zpět k po­čát­kům ja­der­ného pro­gramu – a sle­duje ne­kon­čící řetěz re­ál­ných i fik­tiv­ních kon­spi­rací.

Už úvodní vě­no­vání For sur­vi­vors dává najevo, že to nebude lehké čtení. Úvodní ka­pi­tola začíná v mo­mentu, kdy po­norka Tri­dent od­pá­lila svojí salvu ja­der­ných raket a po­sádka si v na­sta­lém tichu začíná uvě­do­mo­vat, že svět nad hla­di­nou se za třicet minut zhroutí. Ka­pi­tán pla­vi­dla rozdá svým mužům roz­kazy, odejde do své kajuty a za­střelí se.

Hned poté na­stane první skok zpátky a příběh na­jed­nou sle­duje nervy drá­sa­jící jed­nání, která pro­bí­hají pa­ra­lelně ve Wa­shing­tonu a v Moskvě. V Evropě začala ja­derná pře­střelka a zá­stupci obou stran se musí roz­hod­nout jak se za­cho­vat. Můžou kon­flikt es­ka­lo­vat a po­ku­sit se udeřit jako první, nebo počkat a ris­ko­vat vy­hla­zení. Chybí jim čas a jejich in­for­mace jsou ne­ú­plné. So­vět­ská strana se roz­hodne útok opě­to­vat. Ame­rika a Bri­tá­nie ro­ze­znají útok a pro­ve­dou od­vetný úder.

Další skok vede na klid­nou hra­nici mezi vý­chod­ním a zá­pad­ním Ně­mec­kem. Na ho­ri­zontu se objeví ja­derný hřib a ve­li­tel na zá­padní straně, zcela vy­jmutý z Ame­ric­kého řetězu velení, zbrkle opě­tuje útok tak­tic­kými nuk­le­ár­ními zbra­němi. Záhy je vy­hla­zen pro­ti­ú­to­kem.

Čas po­skočí o něco zpět a roz­sáhlá ka­pi­tola líčí ope­raci sku­piny lidí, vy­dá­va­jí­cích se za no­vi­náře, kteří se v Ně­mecku snaží ukrást ame­rický bom­bar­dér ne­soucí ter­mo­nuk­le­ární bombu. Díky špatné ochraně le­tiště uspějí, vzlét­nou, jejich motory jsou po­ško­zeny stí­hači, le­ta­dlo začne padat, závada způ­sobí, že bomba vy­padne z le­ta­dla a vy­buchne nad Vý­chod­ním Ně­mec­kem a z po­vrchu země vymaže Mag­de­burg.

Ná­sle­du­jící ka­pi­tola se vrací o ně­ko­lik měsíců zpět a líčí příběh ně­ko­lika no­vi­nářů a ak­ti­vistů z or­ga­ni­zace Cam­paign for Nuclear Di­sar­ma­ment (CND), kteří se do­sta­nou k in­for­ma­cím, že ame­rické ja­derné zbraně umís­těné v Evropě jsou velice špatně hlí­dané, nejsou za­bez­pe­čené a exis­tuje reálné riziko, že by je někdo mohl použít bez řádné au­to­ri­zace. Roz­hod­nou se pro­vést akci, která upo­zorní na možná rizika a ve vý­sledku zvýšit bez­peč­nost zbraní a snížit riziko zne­u­žití nebo ná­hodné ex­ploze – vplíží se na le­tiště a obsadí jeden z při­pra­ve­ných a če­ka­jí­cích bom­bar­dérů.

V ná­sle­du­jí­cím skoku se kniha vrátí na samý po­čá­tek še­de­sá­tých let a začne sle­do­vat sku­pinu So­vět­ských agentů, kteří za­čí­nají in­fil­tro­vat CND a další ak­ti­vis­tické or­ga­ni­zace v Anglii. V tomto oka­mžiku kniha nabírá na tempu a skoky jsou rych­lejší a struč­nější. V ná­sle­du­jí­cím oddíle se píše o klice so­vět­ských agentů, kteří pra­cují téměř na vlastní pěst. Poz­ději je od­ha­leno, že jejich or­ga­ni­zace je in­fil­tro­vaná a kon­t­ro­lo­vaná zá­pad­ními agenty, a vět­šina jejich zadání po­chází z USA. V dalším skoku se píše o tom, jak se sověti mnoho let ne­ú­spěšně sna­žili pod­ní­tit vznik or­ga­ni­zací bo­ju­jí­cích proti ja­der­ným zbra­ním na západě a ko­nečně se jim to po­da­řilo v roce 1957 s CND. Další pasáž sle­duje dvo­jici so­vět­ských dů­stj­níků z od­dě­lení pro­pa­gandy za­sí­va­jící se­mínka, která můžou vy­klí­čit ve vlnu li­do­vého odporu proti ja­derné bombě, která ve vý­sledku oslabí od­vetné mož­nosti západu. Oba se po­dí­lejí na vy­tvo­ření fik­tivní Ne­děl­ni­novy ka­ta­strofy. Ná­sle­duje série skoků, která se mnoha dech be­rou­cími zá­kru­tami do­stane až do roku 1945, kdy je vy­je­veno, že se Ken­neth Ba­inbridge si krátce po testu Tri­nity uvě­do­mil ne­bez­peční ja­derné zbraně a došlo mu, že lid­stvo může přežít jedině, když jsou sou­pe­řící síly v rov­no­váze. Po válce začal pře­dá­vat in­for­mace So­vět­skému svazu a ne­vě­domky tak spus­til ne­prav­dě­po­dobný ře­tě­zec udá­lostí, které vedly ke konci světa.

Mal­lin­ge­rova kniha uchva­cuje prací se zá­ha­dou – každá nová ka­pi­tola a každý skok zpátky při­nese od­po­vědi, ale zá­ro­veň vrhne na udá­losti zcela nové světlo. Každá ka­pi­tola pod čte­ná­řem takří­ka­jíc pod­trhne ubrus a drama ro­ze­hrané v před­chá­ze­jící části na­jed­nou působí zcela ne­če­ka­ným dojmem – z te­ro­ristů od­hod­la­ných roz­pou­tat třetí svě­to­vou válku se stanou ak­ti­visté a no­vi­náři, kteří ji chtějí pře­de­jít, ale pak se změní v so­vět­ské agenty, o kte­rých je poz­ději vy­je­veno, že ne­vě­domky pra­cují pro Spo­jené Státy, ale poz­ději je lo­a­ja­lita lidí ta­ha­jí­cích za nitky zpo­chyb­něna a kon­spi­race se táhne v ne­pře­ru­šené linii dvacet let nazpět k sa­mot­nému úsvitu ja­derné éry. Motivy všech pro­ta­go­nistů jsou ne­jisté, mo­rálně sporné, ale všichni jed­nají na základ ne­kom­plet­ních in­for­mací, které jim byly z části pod­str­čeny jinými kon­spi­rá­tory.

Now we are all sons of bit­ches je jeden z kle­notů kon­spi­rační fikce jehož jediný ne­do­sta­tek tkví v tom, že nikdy nebyl napsán.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz