Litevští mistři vystavovali své fotografie a já byl u toho

Tohle je možná poprvé, co na k47čce píšu o vý­stavě fo­to­gra­fií. Za­držte dech, tady při­chází pre­mi­é­rová re­cenze ex­po­zice „Li­te­v­ští mistři fo­to­gra­fie“: Za mě dobrý.

Co víc o tom říct?

Jed­noho dne jsem neměl asi tři hodiny co dělat, po­dí­val jsem se na goout.cz, co se konalo v Praze, našel první věc, která vy­pa­dala za­jí­mavě a šel jsem. Plán byl (jako vždycky) při­nej­lep­ším spar­tán­ský, při­nej­hor­ším sporný. Měl jsem jenom jeden cíl: stu­do­vat kom­po­zici. V méně pompózní řeči: dívat se na ob­rázky a pře­mýš­let o tom proč fun­gují. A že bylo co zkou­mat. Z ně­kte­rých snímků se mi skoro chtělo křičet ra­dostí, tak ra­fi­no­vaně byly po­sklá­dané a se­sta­vené, jiné mi ne­do­šly a za­ne­chaly ve mě jen zma­tení a u jiných jsem po­tře­bo­val jen trochu po­po­str­čit, než mi do­cvaklo o co au­to­rovi jde, jakou emoci nebo náladu se snaží vy­vo­lat. Před každou fotkou jsem se za­sta­vil a pře­mýš­lel, co kdyby byla jinak oříz­nutá, co kdyby byla z jiného úhlu, s jinou kom­po­zicí a vět­ši­nou to mělo ta­ko­vý­hle průběh: tohle by ne­fun­go­valo, tohle taky ne, tohle ne, ne, taky ne. Teď jenom, abych po­dobně fun­gu­jící fotky taky začal dělat sám.

Jak říkám: Za mě dobrý. Jděte taky, vý­stava trvá do konce června.