k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Konec světa se blíží, připravte si občerstvení

19. 1. 2017 — k47 (♪)

Je lepší přijít s kříž­kem po funuse než ne­při­jít vůbec, žejo. Na druhou stranu zpož­dění o 78 let už začíná za­vá­nět spo­le­čen­ským faux-pas.


Co se tady snažím říct je, že ne­dávno jsem slyšel slav­nou roz­hla­so­vou hru The War of the Worlds z tak­tovky Orsona Wellese – přesně tu, která údajně v době svého od­vy­sí­lání způ­so­bila ma­so­vou paniku – a musím říct, že je to pořád dobrý ma­te­riál. Konec světa vy­sí­laný v přímém pře­nosu, vy­prá­věný stro­hým žur­na­lis­tic­kým stylem roz­trou­še­ných bulle­tinů a kusých zpráv má zvláštní mag­ne­tické kouzlo. Na fikci, která se vydává za sku­teč­nost, mě vždycky něco při­ta­ho­valo, ať už šlo o found fo­o­tage horor nebo jiné žánry. Svým způ­so­bem jde o ul­ti­mátní podvod, pro­tože fikci, která se vydává za re­a­litu a lidé ji za re­a­litu (byť jen na pr­chavý oka­mžik) po­va­žují, se po­da­řilo vy­tvo­řit nový svět, který je pa­ra­lelní k tomu našemu. Je v tom něco Bor­gesov­ského.

Nej­sil­nější pasáží celé hry bylo „Our army wiped out… ar­tillery, air force, eve­ry­thing wiped out. This may be the last broad­cast. We'll stay here to the end.“ Jde o strohé kon­sta­to­vání jed­noho z hla­sa­telů v oka­mžiku, kdy pokusy za­sta­vit útoč­níky z Marsu se­lhaly a lidem do­chází, že apo­ka­ly­psa je ne­vy­hnu­telná. Všechno je v háji, tady všechno končí, ale přesto za­cho­váme klid. Sto­i­cis­mus i vstříc ne­od­vratné ka­ta­strofě na mě fun­guje, pro­tože se (ak­tivně, i když stále marně) snažím při­jmout ab­sur­dis­mus jako je­di­nou smys­lu­pl­nou cestu ži­vo­tem. Už ne­mů­žeme nic dělat jen při­hlí­žet zkáze, nemá smysl utíkat, nemá smysl se bát, zbývá si jen vybrat místo s dobrým vý­hle­dem na ar­maged­don a užít si po­slední hodinu lid­stva.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz