k47.cz
foto Praha výběr povídky kulturatwitter FB



31. 3.

Content


Když už jsem začal s tím, co nesnáším, tak proč v tom nepokračovat? Proč ne? Na ničem přece nezáleží.Jedno slovo, které mě obzvlášť silně drásá je "content" - v překladu "obsah". Občas se dá zaslechnout na youtube, kde tak youtubeři hromadně označují svá videa. Říkají, že chtějí vypustit nový "conte… celý článek →
30. 3.

Nikdy se nevrátit


Na ničem už nezáleží. Všichni jsme svobodní.Proto jsem se sebral a vyrazil do metropole. Chtěl jsem bloudit ulicemi až do setmění a udělat pár fotek na uklidnění duše.Když jsem pak scházel Nekázankou, napadlo mě: "Co kdybych se nikdy nevrátil?" Co kdybych nechal domov za sebou a začal plavat světem… celý článek →
29. 3.

Rezignace


V posledních dnech jsem na doomsday party blog hodil dva veliké monobloky textu: krvácel a marně se snažil křičet skrz roubík a Následoval by mě, kdybych odešel?. Dohromady mají něco kolem 3000 slov, což je docela dost, mnohem víc, než jsem plánoval v začátcích DPB. Mělo jít o rychlé & zkratkovité… celý článek →
28. 3.

Tučné písmo


Jedna z věcí, kterou nesnáším, jsou blogy. Ne všechny, pochopitelně, sám jich pár vedu a můj vztah k nim není přímo negativní, spíš je jen ambivalentní.Nenávidím jeden specifický druh blogů - ty, které používají tučné písmo ke zvýraznění důležitých frází nebo rovnou celých vět. Takové to ve stylu:… celý článek →
27. 3.

Nula milimetrů


Konečně mám vousy delší než vlasy. Ale nevypadám jako Karl Marx, šel jsem na to z druhé strany.Situace na mojí hlavě je jako bojiště zákopové války. Nic moc se tam nedá zachránit & nejlepší, v co můžu doufat, je brzký konec & sestřih Jasona Stathama. Dalo se to čekat, protože nejméně čtyři generace… celý článek →
26. 3.

Jedna fotka od provazu 📷


Ne dobrá, ale jen taková, ██████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████. Když se vrátím s jednou takovou, je to dobrý den, protože vím, že ████████████████████████████… celý článek → 📷
25. 3.

KAMSSKSR


Už jsem tady psal, že jsem začal s doomsday party blogem, kam celkem pravidelně píšu střípky z života několika lidí, kteří ztratili naději.Nedávno jsem tam přidal kus krvácel a marně se snažil křičet skrz roubík o kolapsu morálky, který má něco přes 1200 slov. Rozsahem to není jen fragment, ale krát… celý článek →
25. 3.

Husí kůže


Nejnovější album Versus od pg.lost je asi to nejlepší, co jsem v poslední době slyšel. Track Monolith nemůžu dostat z hlavy & při poslechu mi vždycky začne naskakovat husí kůže. Někdy nemusím ani poslouchat, husí kůže se dostaví jen, když začnu myslet na ty vzletné optimistické linky, které vyrůstaj… celý článek →
24. 3.

Simutrans


Koncem minulého roku jsem po asi deseti letech zase rozehrál Simutrans. Jde o transportní simulátor podobný TTD, kde stavím tratě, silnice, nádraží, letiště, přístavy a vypravuji vlaky, lodě, auta a letadla, abych přepravoval lidi & zboží. Cíl je jasný: vydělat co nejvíce peněz, potenciálně víc než… celý článek →
23. 3.

Přetvářka


(Navazuje na včerejší post o pasivitě & úklidu)Když jsem se díval na sitcom Not Going Out napadlo mě napsat příběh o chlapíkovi, který si před těmi pár lidmi, se kterými se občas vídá, drží tvář spokojeného a stabilního jedince, ale uvnitř je mrtvý a chce křičet. Ví však že si nemůže žádný výlev… celý článek →
22. 3.

Pasivita


V poslední době mě láká psát prózu o životě v extrémní samotě.Právě odcizení a samota mi připadá jako téma, které si říká o zpracování. Myslím si, že většina lidí nepoznala obrovskou samotu. Neříkám, že občas si nepřipadáme sami a odříznutí od tepu světa, ale většina populace aspoň nějak společensky… celý článek →
21. 3.

Bez internetu


Život bez internetu není zase tak špatný. Aspoň na chvíli.Jsem doma. Vypadne internet. Přesvědčím se, že to není závada ma mém routeru. Není. Co se dá dělat? Co můžu dělat? V těch těch chvílích stihnu tolik věcí: Sedím na parapetu okna a píšu (mám ve frontě pár věcí, které bych chtěl dopsat, napříkl… celý článek →
20. 3.

Sen


Moje sny jsou čím dál tím násilnější. Třeba ten o tom, jak vyhodíme do vzduchu Pařížskou ulici. Se skupinou anarchistů během noci naplníme sklepy všech luxusních obchodů trhavinami a nad ránem tu jizvu na tváři města necháme explodovat jako moderní Guy Fawkesové, kteří bojují proti gentrifikaci měst… celý článek →
19. 3.

Hypomanie


Na twitteru sleduju jednu osobu, o které ani v nejmenším nepochybuji, že má hypomanii. Její život je jedna nekončící horská dráha, která, jak se zdá, má tendenci jen stoupat výš a výš. Je to panoptikum událostí, z nichž všechny jsou skvělé & nic, ani nepříjemné zranění & operace, z téhle pozitivity… celý článek →
18. 3.

Úklid


Někdo na twitter nedávno poslal tenhle obrázek: "Když je mini-zhroucení u konce a je na čase smazat příliš dramatické posty." To mě naštvalo jako jen málo věcí na světě. Kdybych mohl přes internet praštit člověka, který to vytvořil/poslal, udělal bych to.Rozhodil mě fakt, že tvrzení předpokládá, že… celý článek →
17. 3.

Druide! 📷


Včera jsem šel na koncert. Nebylo to v plánu, byla to jen náhlá nálada. Podíval jsem se, co se kde děje: Krucipusk v Lucerna Music Baru. To by šlo. Proč ne?Předkapela byla tak neuvěřitelně nudná, že se ani nebudu snažit vzpomínat, jak se jmenovala. Jeli stylem: zahrajeme to samé, třikrát dokola,… celý článek → 📷
16. 3.

Auto 📷


Včera večer jsem před západem slunce šel udělat pár klišé fotek (potenciálně) probouzející se přírody. Výsledek je tak nudný, až se z toho chci praštit.Když jsem se vracel, na louce na kopci za vsí stálo auto. Zdálky jsem nikoho neviděl za volantem. Napadlo mě, že tam asi někdo zajel & šel vyvenčit… celý článek → 📷
15. 3.

Pomsta 2


Další příběh pomsty, který v hlavě nosím už ~8 let.Hlavní protagonista se probudí a zjistí, že se vrátil deset nebo patnáct let nazpátek do doby a těla, kdy mu bylo dvanáct let. To je představeno stručně a bez hlubšího vysvětlení v duchu Kafkovy Proměny. Protagonista má vzpomínky, znalosti a duševní… celý článek →
14. 3.

10000 slov


Tenhle blog překročil 10000 slov, trvalo to 38 dnů.Aktuální online články mají dohromady 10500 slov a i s těmi offline napsanými dopředu & připravenými k odpálení je to skoro 13000 slov. Doomsday party blog má také 10500 slov texu. To dohromady dělá něco přes 600 slov denně. Nejde o tempo NaNoWriMo… celý článek →
13. 3.

Pomsta


Poslední dobou přemýšlím o příbězích pomsty.Třeba o tomhle: Jeden chlápek trpí hludokou samotou tak dlouho, že si začíná připadat, jako kdyby mu atrofoval mozek. Pomalu přestává mluvit a když jednou za měsíc s někým promluví, je verbálně pomalý a strašlivě neohrabaný, proto to přestal zkoušet.… celý článek →
12. 3.

Prachy


Jednou, když jsem ládoval mince do automatu na lístky na Hlavním, jeden bezdomovec zeptal, jestli nemám pár drobných. Odpověděl jsem, že ano, pokračoval v krmení automatu a ignoroval ho. Odpověděl jsem popravdě na to, co se mě ptal. Když upřesnil svůj požadavek, jestli nemám nějaké drobné pro něj,… celý článek →
11. 3.

Malé myšlenky


65daysofstatic v roce 2006 vydali album The Destruction Of Small Ideas. Nepamatuji si z něj žádné konkrétní momenty snad jen s výjimkou The Distant and Mechanised Glow of Eastern European Dance Parties. V paměti mi utkvěl hlavně ten název: destrukce malých myšlenek.Nevěděl jsem proč, ale přišlo mi… celý článek →
10. 3.

██


Dneska nic. ███████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████ celý článek →
9. 3.

Vlaky


Nejsem šotouš, ale přesto mám k vlakové dopravě kladný vztah (to skoro zní jako "nejsem rasista, ale..." & navíc to není úplně pravda: už jím nejsem, ale stejně vždycky když uvidím 380ku nečekaně zapřaženou rychlíku směrem na České budějovice, zpozorním).Stejně tak mám kladný vztah k těm malým triků… celý článek →
8. 3.

že potřebuju něco zažít


Spalující touha něco zažít je hnacím motorem jedné dějové linky Lhářů (na kterých poslední dobou moc nedělám i když bych měl & chtěl).Druhý den potom, co se trojice hlavních protagonistů (Adam K., Peo, Ruby) vrátí do Prahy, se na prahu jejich bytu ukáže Peova sestřička (v duchu dobrých jmenných… celý článek →
7. 3.

Titulky


Občas se mi stane, že narazím na někoho, kdo se dívá na The big bang theory s českým dabingem. TBBT nesnáším a na televizi jsem se přestal dívat před eony & eony. Samotná myšlenka televize mi připadá cizí & podivná, místo televize marním čas na youtube, což je nejspíš horší. Ale s tím tu nechci ztrá… celý článek →
6. 3.

Zkratky


Mám rád Prahu a hlavně centrum města. Není to nutně proto, že by působilo příliš přívětivě pro místní. Na mapě se dá nakreslit čára, kdy všechno na západ od této linie není nic víc než glorifikovaný lunapark pro cizince. Jeden z důvodů obliby je, že město je provrtáno průchody a zkratkami, které čas… celý článek →
5. 3.

Podle skutečných událostí


Když píšu nějakou fikci založenou na skutečných událostech, úroveň fiktivnosti a reality může být různá, pochopitelně. Někdy jde o relativně přesný popis událostí, tak jak se staly, jindy jde o velice volnou interpretaci - skutečnost je lešením na které navěsím nové akty, reální lidé začnou být… celý článek →
4. 3.

Reputace


Při čtení Ronsonony So You've Been Publicly Shamed jsem narazil na jednu věc: Existují firmy, které se zabývají správou online reputace. V podstatě se snaží potopit nelichotivé výsledky na Googolu a přesypat je na druhou stránku výsledků, kam se nikdo nedívá, tím, že vytvářejí nový & pozitivní… celý článek →
3. 3.

Živák


Už je to měsíc, co běží tenhle blog & zatím jsem s ním spokojený. Systém je radost používat: jeden plaintext soubor & jeden skript, udělám jakékoli změny & jeden příkaz všechno nahraje na net, nemusím se přitom srát s redakčním systémem. To se hodí při hromadných úpravách, třeba když si přečtu něco… celý článek →
2. 3.

Zpátky


Když jsem v noci seděl u počítače, poslouchal Attila Ambus ve smyčce a editoval fotky z koncertu Astronautalise, mě to najednou přepadlo: pocit ztráty. Cítil jsem jako kdyby mě dusil obrovský blok měkké gumy, vjem, který nedokážu přesně popsat. Chtěl jsem se vrátit zpátky, zase do přední řady před… celý článek →
1. 3.

Krásná mrtvola


Evelyn McHale skončila ve věku třiadvaceti let jako krásná mrtvola s výrazem pokojného klidu ve tváři. Vypadala, jako kdyby spala, kdyby tedy nebyla zabořená do kapoty auta poté, co skočila z Epire State Building. Zanechala po sobě dopis na rozloučenou, který mi trhá srdce:I don't want anyone in or… celý článek →

 


píše k47 & NEVERYOUNG, kontakt: ascii@k47.cz