k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

District 9

15. 9. 2009 — k47 (CC by-nc-sa) (♪)

Nej­lepší snímek tohoto roku a nej­o­ri­gi­nál­nější sci-fi po­sled­ních let při­chází. O filmu Dis­t­rict 9 jsem napsal, že jde o zda­leka nej­lepší film tohoto roku a za tímto tvr­ze­ním si stojím. Dis­t­rict 9 (Sektor 9) je zkrátka něco ne­ví­da­ného.


Nabízí ori­gi­nální pohled na invazi mi­mo­zemš­ťanů, nebo spíš první kon­takt s nimi. Mi­mo­zemš­ťané nejsou podáni jako agre­soři, ale jako oběti, uprchlíci z vlastní pla­nety, kteří před dva­ceti lety při­le­těli v téměř ne­funkční vesmírné lodi a za­kot­vili nad ji­ho­af­ric­kým Jo­han­ne­sbur­gem. Lidé čekali, co se bude dít v tento velký oka­mžik, ale nedělo se nic. Byly vy­slány týmy, aby se pro­ře­zaly dovnitř pla­vi­dla. Tam našly mi­li­ony zu­bo­že­ných a dez­o­ri­en­to­va­ných stvo­ření, vy­pa­da­jí­cích jako pře­rostlé kre­vety. Z toho důvodu je ozna­čují jako prawn – kre­ve­ťáky. Mi­mo­zemš­ťané byly pře­síd­leni do nou­zo­vých domovů v místě zvaném Dis­t­rict 9.

Děj filmu začíná dvacet let po prvním kon­taktu, kdy star­tuje veliká ope­race nu­ce­ného pře­síd­lení skoro 2 mi­li­onů mi­mo­zemš­ťanů daleko od Jo­han­ne­sburgu. Ope­raci má na sta­rosti sou­kromá vo­jen­ská or­ga­ni­zace MNU, které ne­zá­leží na osudu mi­mo­zemš­ťanů, ale na jejich zbra­ních, které jsou svá­zány s jejich ge­ne­ti­kou a lidé je ne­mo­hou po­u­ží­vat. Takto jsou roz­dány karty na za­čátku pří­běhu, kterým se vine osud jed­noho člo­věka – Wikuse van der Merweho, který se nakazí mi­mo­zem­ským virem a začne mu­to­vat, stávat se jedním z nich a získá tak schop­nost ovlá­dat ničivé mi­mo­zem­ské zbraně. Na­jed­nou se z něj stává nej­cen­nější ob­chodní artikl na útěku.

Ale osud kon­krét­ního člo­věka a jeho boj o život je jenom jedním způ­so­bem, jak na film na­hlí­žet. Snímek je zá­měrně na­to­čen čás­tečně do­ku­men­tární ka­me­rou a je pro­klá­dán množ­stvím roz­ho­vorů. Akce se tak ode­hrává na pozadí střetu dvou kultur, které spolu ne­mo­hou žít. Hlavně zpo­čátku, než se hlavní pro­ta­go­nista do­stane do pro­blémů a ne­zbude mu, než se ukrýt v Sek­toru 9, sle­du­jeme dost sa­mo­libé jed­nání s mi­mo­zemš­ťany a xe­no­fo­bii. Pa­ra­lela s aparthei­dem je zřejmá, zvlášť, když se celý děj ode­hrává v Ji­ho­af­rické re­pub­lice.

Film je za­jí­mavý tím, do jaké role po­sta­vil kre­ve­ťáky. Ti, ač jsou mnohem tech­nicky vy­spě­lejší, ne­do­ká­žou se jak­koli or­ga­ni­zo­vat, sa­mo­statně jednat a za­čle­nit se do lidské spo­leč­nosti. Lidé jsou tady ti zlí. Na jednu stranu se snaží si­tu­aci nějak zvlád­nout a mi­li­ony mi­mo­zemš­ťanů tvoří velký hu­ma­ni­tární a spo­le­čen­ský pro­blém, na druhou stranu z ní chtějí co nej­více vy­tě­žit a pro­vá­dějí ge­ne­tické ex­pe­ri­menty, aby mohli využít jejich zbraně. Mo­rálka je za­tla­čena do pozadí a oni se ne­za­staví před ničím, klidně povolí zabití Wikuse a po­u­žití jeho těla na ex­pe­ri­menty. Dále pak v Dis­t­rictu 9 působí čer­noš­ské gangy, které kre­ve­ťáky vy­u­ží­vají a zís­ká­vají jejich zbraně (aniž by je mohli použít).

Snímek má neje­nom ne­ob­vyklé aranžmá, ale zda­řile bojuje i proti žán­ro­vým klišé. Třeba už na za­čátku můžeme slyšet: „K vše­o­bec­nému pře­kva­pení loď ne­za­kot­vila nad Ma­nhat­ta­nem nebo Wa­shing­to­nem nebo Chi­cagem, ale místo toho si to za­mí­řila přímo k městu Jo­han­ne­sburg.“

Když se nad tím za­mys­lím, v tom film je všechno: na jednu stranu nabízí čis­to­krev­nou a vi­zu­álně při­taž­li­vou akci, na druhou stranu nutí k za­myš­lení; je za­jí­mavě zpra­co­ván a na­sní­mán; mi­mo­zemš­ťané jsou podáni pře­kva­pivě sku­tečně a uvě­ři­telně. Jak říkám: zda­leka nej­lepší film tohoto roku.


Za­jí­mavé je, že něco po­dob­ného mě už na­padlo, ale přesně naopak. Když jsem psal po­slední po­vídky série Aryt­mie, pře­mýš­lel jsem, co by se stalo, kdyby – v době, kdy je možné ces­to­vat k vzdá­le­ným hvězdám a po celé ga­la­xii byly na­vá­zány kon­takty s mi­mo­zem­skými ci­vi­li­za­cemi – všichni lidé museli na­jed­nou opus­tit Zemi (která by třeba ex­plo­do­vala, na tom ne­sejde). Kam by se ty mi­li­ardy je­dinců uchý­lily, jak by s nimi bylo na­klá­dáno, jak by se za­čle­ňo­valy do ne­zná­mých spo­le­čen­ství, jak by se jejich osud vy­ví­jel dál. A stejně jako v pří­padě Dis­t­rict 9, mě na­padlo, že by byly pů­vod­ními oby­va­teli vy­tla­čo­váni do ghett a se­pa­ro­va­ných ob­lastí.


Otázka na konec: Bude druhý díl? Konec pří­běhu je po­ne­chán ote­vřený. Hlavní mi­mo­zem­ský před­sta­vi­tel po­jme­no­vaný Chris­to­pher John­son říká: „Za tři roky se vrátím.“ Film byl navíc velice úspěšný. Otázka tedy spíš zní jestli vůbec chci nějaké po­kra­čo­vání. Od­po­věď zní ne. Film ve mě za­ne­chal silný dojem a dějový oblouk se (až na ně­ko­lik ne­vy­ře­še­ných otázek) uza­vřel a nerad bych se nechal roz­la­dit ne­po­ve­de­ným po­kra­čo­vá­ním. Vzpo­mí­náte na Matrix? První díl se stal ne­smr­tel­nou kla­si­kou a o dal­ších dvou dílech děláme, jako že nikdy nebyly na­to­čeny. Byl bych nerad, kdyby nej­lepší film tohoto roku neměl tak skvělé po­kra­čo­vání.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz