k47.cz

twitter RSS

a sjížděla poslední vlnu

10. 2. 2017 — k47

Užil jsem si dvě nebo tři hodiny interní paniky, kterou se zdráhám označovat spánkem než mě probudila hrozivá bolest v zádech. Spal jsem s Peem na jedné matraci, nehybná katatonická těla, smířená s plameny apokalypsy. Peo měl lepší chvíli než já. Sice se mu nepodařilo najít jeho ospalou divu, ale aspoň se nad ránem nevzbouřilo jeho křehké neuronové lešení.

Bolest se pomalu šířila, plížila se pod kůží, jako sametové břitvy. Když jsem začal hekat bolestí, Peo se jen ve spánku převalil a chytil mě rukou kolem zad a pokračoval v kanonádě snů. Trochu se mi ulevilo, ale pak se mi do mozkovny začaly valit vzpomínky na včerejší noc a dnešní ráno.

Proboha! Anit fungovala jako dokonalý katalyzátor, jako bleskosvod pro špatnou karmu. Ruby byla jako ostraha koncentráku a když se věci začaly vymykat kontrole rozehnala povstání kulometnou palbou. A oni se začaly vymykat velice rychle.

V Úkrytu jsme narazili na bandu opilých Australanů, ex-trestanců, v té době bylo padesát procent jejich tělních tekutin vytěsněno alkoholem, jen lehce nad běžným průměrem kontinentu-vězení, zoceleni zabijáckou faunou hledali vzrušení, ale v poměrně neškodném srdci starého kontinentu se jim nedostávalo. Civilizovaná fasáda našeho světa se začínala drobit, ale pořád nic pro kočující gangy ve stylu Mad Maxe.

Začali dorážet na Anit, pochopitelně, museli si vybrat ženu, která je z 4.6% tvořena silikonem. Anit se nechala, dobře věděla, že to nastartuje Ruby—její bývalou nečekanou sexuální partnerku a jedinou duši, která funguje na stejných vlnových délkách, i když v opačné fázi.

„What the fuck mate?“ pozdravila ozzieho jazykem, kterému rozuměl. Pět minut na to ho před Úkrytem mlátila do břicha, až ji začal zvracet na boty. „Don't even think about it,“ ukázala na ozzieho, který vypadal, že se chtěl přidat do tance. Neustoupil. Ruby pustila límec Australana v křečích, pohodila ho na dlažbu a vyrazila mu vstříc, oči nehybné a chladné. Stáhla ze sebe šedou mikinu, svaly na předloktích jí divoce tancovaly. Australané se rozestoupili. Ruby se zašklebila a prošla mezi nimi. „Fuckers.“ Fungovala na principu Nixonovy madman theory—jejím stylem bylo konflikt eskalovat, co to jen šlo. Protistrana se většinou začne chovat racionálně a couvne, a když ne, Ruby byla připravená a odhodlaná se pustit posledního konfliktu.

O něco později jsme potichu seděli v prosvětlených 90°, které bublaly spokojeným životem, Ruby si protahovala klouby na pravačce, a stírala mlhu ze svého piva.

„Díky,“ otočila se k Anit, „tohle jsem potřebovala. Je to lepší než sex.“

Přihnala se půlnoc, zmizeli jsme v troskách HG, na jedno kolo apokalyptických Martini koktejlů a pár kousků Chivas Regal.

Dvě a půl minuty, Ruby přestala věřit v pouta civilizace a sjížděla poslední vlnu.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz