k47.cz

twitter RSS

Posledních pár dnů byla jen rozmazaná šmouha

14. 3. 2017 — k47

Posledních pár dnů byla jen rozmazaná šmouha. Vstát v Cenzuře, pít, tramadol, hydro, syndeum, S36, noc, Anit, kluby, hudba, světla, ráno. Pamatuji si jen mlhavě, jak jsem jednou stál s Anit a jejími kamarádkami na nějaké terase, kouřil trávu a mumlal vodopád veršů o konci světa, napůl slam poezie, napůl rap pro poslední dny.

„Pokračuj skalde,“ říkala Anit pružná jako guma a pověsila se mi kolem krku.

Pak si vybavuji jen nějaké náměstí. Jeden večer jsem narazil na koncert v centru města, byl jsem opilý, pár dnů jen s několika hodinami spánku, na vysokých dávkách S36, potácel jsem se městem, na hranici kolapsu a paniky, pokud byl někdo u kormidla, byl to někdo jiný, ne já.

Uviděl jsem malý průchod na boku u pódia, který vedl blíž k tepajícímu srdci zvuku a světla. Žádné zábrany, protáhl jsem se dovnitř, ale v tom mě uviděla gorila z ochranky, zavolal na mě a valil se blíž, aby mě zastavil.

„What the fuck do you think you're doing? There are no fucking barries you cunt,“ zakřičel jsem na něj. Díval se na mě s mixem zmatení a agrese, nerozuměl anglicky, ale chápal, že to, co říkám, není nic příjemného. „If you want to stop people going there, put some fucking barriers there you cunt.“ Vrčel jsem na něj. „You are piece of shit, aren't you?“ Natlačil jsem se mu přímo do tváře a burácel nadávky a obscenity, byl jsem v plamenech, tak zuřivý, že jsem se nedokázal kontrolovat, svaly mi těkaly a bublaly jako horká láva, hlavu jsem měl rozpálenou, čekal jsem na okamžik, kdy můžu udeřit. Nemohl jsem zaútočit přímo, to jsem věděl až příliš dobře, musel jsem počkat, až zaútočí on a pak se pustit do přiměřené sebeobrany, která bude všechno jen ne přiměřená.

Odstrčil mě.

„What the fuck you are doing you fucking cunt,“ natlačil jsem se zase blízko a nadával mu do tváře.

Zatnul ruku v pěst, a následoval pohyb paže, který byl určen spíš k odstrčení než ke zranění.

To byl signál. Jakoby jsem se zapotácel, udělal krok dozadu, přiskočil k němu, do vzduchu, pravačkou jsem mu jednu vrazil shora do nosu, ozvalo se křupnutí chrupavek, mysl se mu na okamžik zatměla. Svalil se za zadek. „You fucking useless cunt.“

Otočil jsem, abych zmizel, ale na scénu se protáhl policista. Neviděl začátek ani průběh operace, jen její důsledek. Otřesený chlap z ochranky dřepěl na zemi, krev mu tekla přes rty a barvila mu zuby do ruda. Nad ním mladší jedinec, který si držel klouby na pravačce.

Byl jsem připravený odcitovat paragraf o přiměřené sebeobraně a jít, ale došlo mi, že jsem zašel příliš daleko, nebyl jsem připravený, nebyl jsem krytý, zkosil jsem jednoho chlápka na veřejnosti, za světla, v davu lidí od kterých nás dělil jen jeden velký generátor na podvozku. Dřív jsem udělal mnohem horší věci, nejhorší z nich bylo nejspíš rozsekání těla již mrtvého hackera year_of_the_swine na kusy, ale vždy jsem byl krytý, připravený, naprosto jistý, že se nic nemůže posrat, ale najednou jsem ujel, jedna stupidní rána mohla všechno zničit, mohl to být hák, který na naši stopu natáhne zákon a ten zjistí víc, než by měl vědět. Zjistí, že teď nám v dead dropu leží půl kila S36.

Zpoza generátoru se vyklonil jeden kluk—vyzáblý, šedá mikina, velice krátké vlasy, propadlé tváře. „Já jsem svědek,“ řekl po chvíli, co sledoval gorilu z ostrahy. „Všechno jsem to viděl, ten maník z ochranky byl jako utrženej ze řetězu. Tenhle,“ ukázal na mě, „se protáhl kolem těhle generátorů,“ zabouchal na plechové šasi, „nebyla tam žádná bariéra, tak udělal pár kroků, aby se dostal blíž zboku k pódiu, tenhle maník si ho všimnul, začal do něj rejt a pak mu jednu z ničeho nic vrazil.“

Policajt položil pár otázek, ale pak se nadechl a odmávl nás. „Běžte do háje, oba dva.“ Nevýrazná rvačka bez svědků nebyla nic, co by chtěl řešit, zvlášť, když ani jedna strana neprahla po formálním procesu.

Když policajt zmizel, kluk v mikině se ke mně naklonil. „Dobrá podívaná,“ mlaskl.

„Díky,“ odvětil jsem nepřítomně.

„Beze všeho, no gods, no masters,“ řekl a do dlaně mi vsunul černou vizitku.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz