povídky foto kultura ostatní stripy
facebook twitter
ASCII blog doomsday party

k47.cz

1. 12. 2015

Zablokuj mě, já zablokuji tebe


Vítězství Facebooku je prohra nás všech. Je to hlavně prohra ideologie, která stála za zrodem internetu - distribuované sítě bez centrálního bodu - a poháněla návrháře zárodečných protokolů. V té době byla síť sítí pod kontrolou armády a v péči akademické sféry a její tvůrci měli cíle diametrálně odlišné od cílů dnešního webu sociálních sítí a obrázků koček. V té době šlo jen o to, že když začnou vzduchem létat jaderné bomby a města jedno po druhém mizí z mapy USA, síť musí stále fungovat. Je pochopitelné, že nálada studené války a ideologie vzájemně zaručeného zničení, vedla ke vzniku protokolů a programů, které musely být z principu decentralizované a museli fungovat na zásadách peer-to-peer.


P2P bylo cool, P2P bylo hip.

Dokonce i Steve Jobs viděl v osobních počítačích formu emancipace od tyranie centralizovaných mainframů nenáviděné IBM.

Ale svět se od té doby změnil. Idea decentralizace ustoupila centralizaci. Nikoli z ideologických důvodů, ale jen proto, že se dá jednodušeji vydělávat, když jste strážci brány a všichni musí přijít k vám a často zůstat uvěznění uvnitř. To tu teď však nebudu rozvádět, protože o tom píše Dmytri Kleiner

Co je špatného na centralizaci, když vede k užitečným službám? může se někdo zeptat.

Problém je v tom, že centralizace služeb s sebou přináší centralizaci moci. Čím větší centralizace, tím větší páku má nějaká soukromá entita na protlačování vlastní ideologie. Jestli se to koncovým uživatelům líbí nebo ne je druhotná otázka, protože v centralizovaných službách mají omezené možnosti. Můžou zůstat nebo odejít pryč, ale to kvůli síťovým efektům není vůbec jednoduché rozhodnutí. Jestliže všichni moji známí jsou na Facebooku, já se rozhodnu odejít pryč, tak ztratím všechny kontakty, protože různé centralizované sítě spolu nejsou ochotny komunikovat.

Pokud se mi na druhou stranu nelíbí některý emailový poskytovatel, přejdu k jinému nebo nahodím vlastní sever a všechno funguje jako dřív, protože email je otevřený protokol. Nemusím odejít z emailu, jen se přesunu na jiné místo.

Ani v nejmenším nejde o technologii nebo technická omezení, ale moc a o záměrné rozhodnutí, které někdo udělal. A jedno je jisté: neudělal ho pro nás.

K napsání toho článku mě donutily dvě události posledních dnů:

1) Facebook začal blokovat veškerou komunikaci, která zmiňuje novou sociální síť Tsu (via Jan Žák). Článek mimo jiné popisuje strádání emailu ve spárech několika málo obřích provozovatelů.
2) WhatsApp blokuje odkazy na konkurenční komunikátor Telegram (via Tomáš Linhart)

Whatever the truth, it’s a not-so-gentle reminder that when it comes to dominant commercial platforms the content we the users are allowed to see and access is perennially at the whim of the platform owner and their commercial interests. And no, that’s not cool.

Tohle je možné jen díky centralizaci, která umožnila, aby se nějaký strážce brány rozhodl, že blokování konkurentů je dobré pro byznys. Jestli jde o morálně správné rozhodnutí, je opět druhotné.


Pod košatým kaštanem
zablokovali jsme se navzájem:
Oni blokují, my taky blokujem
pod košatým kaštanem.


«« 13. 12. 2015 Třicet jeden den o samotě na mělčinách
»» 13. 11. 2015 Třináctý den NaNoWriMa bůh napsal tisíc slov o výstavě šokujících aktů

příbuzné články:
Techno-optimismus ještě nevymřel
Pirátská infrastruktura
Sny cypherpunků
Strach a hnus v Silicon Valley
Digitální absolutismus