k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

You're crazy, you just don't understand!

16. 5. 2011 — k47 (CC by-sa) (♪)

Stejně jako minule se i tenhle zá­pi­sek nese na vlně sil­ného zá­žitku.


CC by-nc-sa (via)

Ten­to­krát na mě za­pů­so­bil TED talk 3 things I lear­ned while my plane cra­shed, kde Ric Elias vy­práví, jak přežil ha­vá­rii le­ta­dla a jak mu tahle zá­sadní udá­lost změ­nila pohled na všechny zbý­va­jící dny jeho života. Ná­silné osví­cení. Ta­ko­váhle zku­še­nost člo­věka nutně změní a my ostatní to ne­mů­žeme po­cho­pit. Ne­mů­žeme. Můžete na­mí­tat: jasně, že vím, že tady nebudu na­po­řád, že můj čas je ome­zený atd. atd. atd., ale dokud se ne­o­cit­neme tvárí v tvář smrti, vzdá­leni vte­řiny od ter­mi­nace, ne­mů­žeme nic z toho po­cho­pit, chybí nám per­spek­tiva ne­od­vrat­ného zániku.

V tomhle kon­textu jsem si vzpo­mněl na Ri­charda Fey­n­manna, který po­pi­so­val svoje du­ševní roz­po­lo­žení poté, co se po ukon­čení pro­jektu Ma­nhat­tan vrátil do spo­leč­nosti:

I re­tur­ned to ci­vi­li­zation shortly after that and went to Cor­nell to teach, and my first im­pres­sion was a very strange one. I can't un­der­stand it any more, but I felt very stron­gly then. I sat in a re­stau­rant in New York, for exam­ple, and I looked out at the bu­il­dings and I began to think, you know, about how much the radius of the Hi­roshima bomb damage was and so forth… How far from here was 34th street?… All those bu­il­dings, all sma­shed — and so on. And I would see people bu­il­ding a bridge, or they'd be making a new road, and I thou­ght, they're crazy, they just don't un­der­stand, they don't un­der­stand. Why are they making new things? It's so use­less.

But, for­tu­na­tely, it's been use­less for almost forty years now, hasn't it? So I've been wrong about it being use­less making bridges and I'm glad those other people had the sense to go ahead. On his emo­ti­o­nal re­acti­ons after the first uses of the atomic bomb. Part 3: „Fey­n­man, The Bomb, and the Mi­li­tary“, „Los Alamos from Below“

Nikdo nemůže po­cho­pit, pro­tože mu chybí per­spek­tiva vědce, který se po­dí­lel na kostrukci ja­derné bomby.

Další aso­ci­ace vedla k Dr. John­so­novi (k němuž na­ko­nec stejně míří všechny myš­len­kové cesty):

Depend upon it, Sir, when a man knows he is to be hanged in a fort­ni­ght, it con­cen­t­ra­tes his mind won­der­fully.

(Sep­tem­ber 19, 1777, p. 351, often misquo­ted as being hanged in the mor­ning)

Závěr? Sám nevím. Snad jediný: moje motto krev a bouře stále platí.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz