k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Techno-optimismus ještě nevymřel

22. 6. 2015 — k47 (CC by-nc-sa)

V po­sled­ních letech jsou naše di­gi­tální vy­hlídky stále čer­nější. Už dlouho jsme tušili, že v online světě jdeme cestou stále roz­sáh­lej­šího, dů­klad­něj­šího a tr­va­lej­šího sle­do­vání. Bylo to jako po­slední zbytky zlých snů, které nám zů­stá­valy v mysli, a my se na ně sna­žili příliš ne­mys­let, pro­tože to přece nemůže být tak špatný, žejo?. Ale po od­ha­lení Snow­de­no­vých ta­jem­ství se tato před­tu­cha pro­mě­nila na něco ne­od­dis­ku­to­va­tel­ného. Noční můra, do které jsme se pro­bu­dili, se uká­zala jako sku­teč­nost. Někdo začal pa­ni­ka­řit, někdo začal celou věc zleh­čo­vat, někdo začal pro­pa­dat cy­nismu, ale jen málo se od té doby změ­nilo. O dva roky poz­ději se stále všichni pomalu po­tá­píme do je­zírka dehtu a tvá­říme se, jako že není jiné cesty.


Na­štěstí exis­tují al­ter­na­tivy a exis­tují mys­li­telé, kteří se je snaží for­mu­lo­vat. Vždycky je ne­smírně po­zi­tivní slyšet nebo číst slova ně­kte­rých z nich, kteří nejen po­u­ka­zují na pro­blémy a mluví o onom deh­to­vém je­zírku do kte­rého se potápí zá­kladní ideje jako je sou­kromí nebo au­to­no­mie, ale také dokáží vy­ty­čit směr po­my­slné cesty vpřed a dodat ostat­ním kuráž se touto cestou vydat. Jedním z nich byl Aral Balkan se svojí před­náš­kou Beyond The Camera Pa­nop­ti­con, kterou jsem začal sle­do­vat s mor­bid­ním po­tě­še­ním, ale k závěru mě na­bu­dila op­ti­mis­mem jako ně­které Gra­e­be­rovi knihy. Pro­tože exis­tují al­ter­na­tivy. Pro­tože se můžeme dostat ze sou­čas­ného pro­padu, vy­pros­tit se ze smyčly všu­dypří­tom­ného sle­do­vání a pře­stat ná­mě­síčně po­cho­do­vat do světa cyber­punku (nej­lépe ztě­les­ňo­va­ného me­zi­ná­rodní do­ho­dou TPP, která v kostce do­vo­luje kor­po­ra­cím ža­lo­vat státy, když roz­hod­nutí lidu oněch států jde proti zájmům oněch nad­ná­rod­ních gi­gantů). Ne­o­be­jde se to však bez práce, bez úsilí a beze změn – a možná nej­větší obětí musí být glo­bální ka­pi­ta­lis­mus, který se může ukázat jako ne­slu­či­telný se zá­klad­ními prin­cipy, kte­rých si ceníme, ale ztrá­címe je v sou­čas­ných letech, o kte­rých se Aral Balkan nebojí mluvit jako o letech di­gi­tál­ního ko­lo­ni­a­lismu a ot­ro­kář­ství.

Jde o ukázku ra­di­kál­ního myš­lení, které na­místo ladění de­tailů sta­tutu quo (jak podle Mo­rozova fun­guje Si­li­con Valley, která jen pře­bar­vuje neo-li­be­ra­lis­mus) iden­ti­fi­kuje zá­kladní prin­cipy a hod­noty a pak se snaží najít způsob, jak je za­cho­vat, hledá al­ter­na­tivní bu­douc­nost, která je ne­zničí. Nejde totiž jen o tech­no­lo­gii, ale o nad­vládu a kon­t­rolu a au­to­no­mii, ne­zá­leží na efek­ti­vitě nebo po­hodlí, ale na etice a mo­rálce, tedy na docela jiných věcech, než o kte­rých slý­cháme v di­gi­tál­ních de­ba­tách. Svým způ­so­bem tak na­va­zuje na linii uva­žo­vání Ap­pel­baum – Klei­ner (The Te­le­ko­m­mu­nist Ma­ni­festo) – Moglen – Mo­rozov (viz tento ne­pří­liš se­tří­děný seznam li­te­ra­tury).

A ještě jednou: odkaz na ono video.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz