povídky foto kultura ostatní stripy
facebook twitter
ASCII blog doomsday party

k47.cz

22. 6. 2015

Techno-optimismus ještě nevymřel


V posledních letech jsou naše digitální vyhlídky stále černější. Už dlouho jsme tušili, že v online světě jdeme cestou stále rozsáhlejšího, důkladnějšího a trvalejšího sledování. Bylo to jako poslední zbytky zlých snů, které nám zůstávaly v mysli, a my se na ně snažili příliš nemyslet, protože to přece nemůže být tak špatný, žejo?. Ale po odhalení Snowdenových tajemství se tato předtucha proměnila na něco neoddiskutovatelného. Noční můra, do které jsme se probudily, se ukázala jako skutečnost. Někdo začal panikařit, někdo začal celou věc zlehčovat, někdo začal propadat cynismu, ale jen málo se od té doby změnilo. O dva roky později se stále všichni pomalu potápíme do jezírka dehtu a tváříme se, jako že není jiné cesty.


Naštěstí existují alternativy a existují myslitelé, kteří se je snaží formulovat. Vždycky je nesmírně pozitivní slyšet nebo číst slova některých z nich, kteří nejen poukazují na problémy a mluví o onom dehtovém jezírku do kterého se potápí základní ideje jako je soukromí nebo autonomie, ale také dokáží vytyčit směr pomyslné cesty vpřed a dodat ostatním kuráž se touto cestou vydat. Jedním z nich byl Aral Balkan se svojí přednáškou Beyond The Camera Panopticon, kterou jsem začal sledovat s morbidním potěšením, ale k závěru mě nabudila optimismem jako některé Graeberovi knihy. Protože existují alternativy. Protože se můžeme dostat ze současného propadu, vyprostit se ze smyčly všudypřítomného sledování a přestat náměsíčně pochodovat do světa cyberpunku (nejlépe ztělesňovaného mezinárodní dohodou TPP, která v kostce dovoluje korporacím žalovat státy, když rozhodnutí lidu oněch států jde proti zájmům oněch nadnárodních gigantů). Neobejde se to však bez práce, bez úsilí a beze změn - a možná největší obětí musí být globální kapitalismus, který se může ukázat jako neslučitelný se základními principy, kterých si ceníme, ale ztrácíme je v současných letech, o kterých se Aral Balkan nebojí mluvit jako o letech digitálního kolonialismu a otrokářství.

Jde o ukázku radikálního myšlení, které namísto ladění detailů statutu quo (jak podle Morozova funguje Silicon Valley, která jen přebarvuje neo-liberalismus) identifikuje základní principy a hodnoty a pak se snaží najít způsob, jak je zachovat, hledá alternativní budoucnost, která je nezničí. Nejde totiž jen o technologii, ale o nadvládu a kontrolu a autonomii, nezáleží na efektivitě nebo pohodlí, ale na etice a morálce, tedy na docela jiných věcech, než o kterých slýcháme v digitálních debatách. Svým způsobem tak navazuje na linii uvažování Appelbaum - Kleiner (The Telekommunist Manifesto) - Moglen - Morozov (viz tento nepříliš setříděný seznam literatury).

A ještě jednou: odkaz na ono video.


«« 16. 7. 2015 Jak jsem se (skoro) stal vegetariánem
»» 29. 5. 2015 With a bit of luck, his life was ruined forever

příbuzné články:
Proč bychom se (ne)měli bát online sledování
Strach a hnus v Silicon Valley
Nemůžeme se bránit donekonečna...
Budoucnost je krásná, ale...
Pár poznámek k únosům dětí, "dobrým nápadům" a utahování šroubů

sem odkazují:
Infarkt v sedmadvaceti