Kdo nečte s námi, čte proti nám

A jinak? Na stará kolena jsem začal chodit do knihovny. „Proboha proč?“ ptá se zděšený čtenář. Hlavně kvůli knihám.

Mám poměrně dlouhý seznam knih, které bych si chtěl přečíst a potažmo i jejich elektronické verze, ale nevlastním žádnou čtečku e-knih a jak všichni víme, čtení dlouhých textů na monitoru stojí za suché psí lejno. Buď si můžu koupit čtečku za X nebo roční průkazku do knihovny za 150 korun a ve všech lidstvu známých vesmírech je X mnohonásobně větší než oněch 150.

A moje malá spekulace: teď na trhu existují čtečky s e-inkoustem, které jsou určené na čtení knih a čte se z nich skvěle. Stabilní obraz, žádné podsvícení a hlavně žádné rozptylování. Je to jednoúčelové zařízení, které se ani nepokouší nabídnout něco navíc. Pak přijde konkurence a řekne: uděláme to samé, ale lepší. A na tomhle novém zařízení si budete moct přečíst maily, trochu si zasurfovat na vlnách internetu, s barevným LCD displejem by se dalo i nějaké to video a aplikace. Hlavně nesmíme zapomenout na aplikace. A najednou máme z jednoduché čtečky multimediální tablet, který je k prasknutí narvaný rozptýlením a vůbec se nehodí na čtení.

Začali jsme se zařízením, na kterém se skvěle čte a postupným vylepšováním jsme ho zcela zničili. Takže, když budou k dispozici jednoduché jednoúčelové čtečky a jejich „vylepšené“ varianty, kdo by se zdržoval s klasickou čtečkou? Takže tady bude hromada zařízení, které by měly být také-čtečky, ale čtení na nich stojí za dehydrované výkaly zvířat rodu canis. Výsledek: z klasických knížek se vždycky bude dát číst naprosto suprově. Jejich význam poklesne, ale nemusí se zcela vytratit. Zatím.

A nebo se jsem taky naprosto vedle.

A nebo patřím do názorového ghetta, když si tisknu i všechny papery, aby se mi lépe četly.