Informační infrastruktura

(aneb proč provozovatelé torrentových trackerů nemají být zodpovědní za obsah na svých stránkách)

Svět se změnil.

Toto lakonické konstatování v sobě postihuje celou komplikovanou pravdu současnosti. Nejvíc ze všeho se změnila technologie. Přišel internet a způsobil, že okamžitý přístup ke všem myslitelným informacím bereme jako samozřejmost. Naše generace vnímá informace jako vzduch nebo vodu, jsou nezbytné, jsou všude kolem, každý je může podle chuti konzumovat. Toho částečně platilo i dříve v době před internetem, v době tištěných médií a televize. Informace tady byly, také. Ale internet a moderní komunikační prostředky zásadně změnily možnosti publikace. Kdysi dávno se musel člověk, aby mohl publikovat a aby ho bylo slyšet, dostat do novin, podepsat smlouvu s knihkupcem, popřípadě hudebním vydavatelem nebo se nějak vklínit do televize. Nebylo to lehké. Míst, kde se tvořila kultura bylo relativně málo a aby se člověk mohl zapojit do tohoto kolotoče, musel projít přes strážce brány. Musel se jim zalíbit.

Internet tohle všechno změnil. Dnes může každý z nás začít publikovat, tvořit a svoje dílo šířit mezi lidmi. Internet nám dal prostředky a infrastrukturu, která může doručit naše dílo komukoli na planetě. Každý z nás může natočit vlastní klip nebo zremixovat cizí materiál a dát ho na YouTube a nemusí se snažit dostat do televize, každý může začít psát povídky nebo odborné články a šířit je prostřednictvím svého blogu a nemusí se motat kolem knihkupců nebo se snažit stát se dopisovatelem nějakého deníku. Publikovat je jednoduché jako nikdy dřív.

Nejdůležitější slova minulého odstavce jsou: každý z nás. Člověk může začít tvořit a publikovat a ani nemusí mít talent v tom směru nebo jakékoli předpoklady, které zaručují kvalitní výsledek, ale je to tak snadné, že to stejně zkusí. Stačí vyplnit kolonku email, heslo, opsat Captchu a je tam. Může publikovat. Je to neuvěřitelně snadné.

Tyto možnosti, které přišly s novou technologií, mění náš svět a už se na něj nemůžeme dívat optikou starých pořádků. Nemůžeme vnímat YouTube jako televizi, blogosféru jako takové větší noviny, torrentové trackery a RapidShare jako – já nevím co – videopůjčovnu, například. Ale není to pravda. Nastupující technologie radikálně změnila poměry ve světě digitální distribuce a stvořila decentralizovaná média, kde nerozhoduje žádná redakce nebo rada. Není to nutné ani možné, protože tvůrci v tomto případě nejsou oni, ale my všichni a nás je zkrátka příliš mnoho. Není správné nahlížet na internetové služby jako na monolitické a přísně kontrolované subjekty, ale jako na infrastrukturu. Internet sám je jenom gigantická infrastruktura distribuující informace. Když si vložíme rovnítko mezi infrastrukturu a tyto druhy webů, kterými proudí obsah tvořený uživateli, musí být jasné, že nová média by neměla být hlídána a kontrolována jako ta stará. Nemůžete kontrolovat provozovatele, ale uživatele.

Podle zmíněné logiky je YouTube infrastruktura pro publikaci videí, Torrent infrastruktura pro šíření obecných dat atd. Není to nic víc. Jenom nástroj distribuce.

A teď otázka: má být provozovatel internetové služby zodpovědný za to, co udělají její uživatelé (tedy lidé nijak nesouvisející se samotnou službou)? Měl by být YouTube žalován za to, že tisíce uživatelů porušují jeho prostřednictvím autorská práva? Měly by být žalovány torrentové trackery za to, co seedují jejich uživatelé?

S přihlédnutím, že tyto služby mají v současné technologické realitě charakter infrastruktury a k tomu, že uživatelé nejsou zaměstnáni u příslušné služby, pak ne. Oni jsou nevinní, oni jenom vlastní infrastrukturu, která může být použita mnoha různými způsoby.

Je majitel veřejně přístupné cesty vinen, když se na této cestě stane vražda, auto přejede člověka nebo tam dochází k prodeji drog nebo upirátěných Blu-ray? Není. Na tu cestu se může dostat příliš mnoho lidí, kteří nemají žádnou spojitost s jejím majitelem. Oni tam prostě jenom jdou, protože jim nic nebrání.

To je podstata věci. Nová technologie změnila svět a dal nám nové možnosti které nemůžeme hodnotit pomocí starých pořádků. Situace se změnila a je potřeba se jí přizpůsobit.

Neříkám, že by se mělo nad porušováním zákonů jen mávnout rukou. To ne. Jenom je špatné trestat poskytovatele služeb, ale je třeba najít pravé viníky, ty tisíce jednotlivců, kteří skutečně porušují zákon. To je jediná správná cesta. Je samozřejmě mnohem těžší vystopovat každého jednotlivce, než si vytipovat několik hnízd a ty vypálit, ale je to jediný správný přístup.

PS: V souvislosti s nedávnou žalobou, která byla podána na filehosting Rapidshare, mě napadla ještě další věc: Kdyby byl každý provozovatel infrastruktury odpovědný za uživatelská data, která leží na jeho discích a musel by nasadit filtrování, aby tomuto zamezil, pak by to byla neuvěřitelná zátěž pro každého, kdo chce něco podobného rozjet. Šlo by o obtěžkání infrastruktury problémy, kterými by se vůbec neměla zabývat.

Navíc, kdo říká, že se organizace hájící zisky zábavního průmyslu zastaví u Rapidshare a torrentových trackerů a nezaútočí na všechny body, kudy mohou pirátská data proudit, aby zamezili průtok těchto dat. Pak by byli všichni IPS nebo třeba NIX obtěžkáni stejnou povinností. Logika je stejná – někde se mohou vyskytnout nelegální data a to není přípustné.

Kdyby se jim to povedlo, pak bychom doopravdy zastavili pirátství, ale za jakou cenu.