k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Zrnka pylu

4. 10. 2017 — k47 (♪)

V cele mám jen je­di­nou kvě­tinu—ibišek, který tvr­do­hlavě ig­no­ro­val všechna období sucha, kdy jsem ho za­po­mněl za­lé­vat & odmítl uschnout. Jestli chcete důkaz exis­tence boha, je to právě tahle kytka vy­vo­lená vyšší mocí, aby pře­žila všechny rány osudu a občas roz­kvetla. Je to vždycky pěkné, když první věc, kterou po pro­bu­zení uvidím, je veliký jasně rudý květ. Všechno přece jen nemusí být tak špatné, jak se zdá.

Zá­ro­veň mak­ro­fo­cení je ide­ální pro re­la­xaci. Tak proč tyhle dvě věci ne­spo­jit v jednu, žeano?

De­taily květů pod velkým při­blí­že­ním jsou vždycky trochu nanic, pro­tože zblízka vy­pa­dají celkem na­za­jí­mavě & navíc je tu pro­blém s malou hloub­kou os­t­rosti, kdy se všechno dů­le­žité ne­ve­jde do těch ně­ko­lika za­ostře­ných mi­li­me­trů.

Ře­še­ním pro­blému s velkým při­blí­že­ním je ještě větší při­blí­žení. Toho se dá do­sáh­nout jed­no­du­chým trikem—vezmu ob­jek­tiv a ob­rá­tím ho. S kom­bi­nací pře­vrá­ce­ného 28mm Be­roflex ghetto-ob­jek­tivu, makro trubek a duct tape, která to celé drží po­hro­madě, se dá do­sáh­nout čtyř­ná­sob­ného makro zvět­šení. To zna­mená, že objekt velký jeden mi­li­metr pro­mítne na senzor obraz ve­li­kosti čtyři mi­li­me­try. Jed­no­ná­sobné zvět­šení je makro stan­dard, čtyř­ná­sobné je skoro mi­k­ro­sko­pie.

To může otevřít dveře do abs­trakt­ního světa. Hloubka os­t­rosti je i na f/16 téměř ne­e­xis­tu­jící & ob­ra­zová kva­lita lev­ného skla, které na nic ta­ko­vé­ho­hle nebylo sta­věné, není nijak na výši. Rá­me­ček fotky za­bí­ral pro­stor o šířce 6 mi­li­me­trů a jsou v něm nejen patrná jed­not­livá zrnka pylu, ale i jejich povrch po­krytý mi­ni­a­tur­ními bod­lin­kami.

A takhle vypadá ghetto se­stava:

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz