Zkratky

Mám rád Prahu a hlavně centrum města. Není to nutně proto, že by působilo příliš přívětivě pro místní. Na mapě se dá nakreslit čára, kdy všechno na západ od této linie není nic víc než glorifikovaný lunapark pro cizince. Jeden z důvodů obliby je, že město je provrtáno průchody a zkratkami, které často nikdo explicitně neplánoval, ale existují & kdo o nich ví, může se městem pohybovat rychleji a plynuleji.

Nejrychlejší způsob jak se z Hlaváku dostat nad muzeum? Na první nástupiště, protáhnout se ven, kolem magistrály po obrubníku proti směru dopravy. A na Seifertovu ulici? Sedmé nástupiště, projít dozadu přes koleje, jsou tam cedule „zákaz vstupu do kolejiště“, ty ignorujte, kolem drážních budov & skrz jedny vrátka. A tak dále a tak dále.

V centru se ███████████████ pohybuji ███████████████, ale spoustu z těhle zkratek jsem až donedávna neznal. V těch letech dávno ztracených bylo město jen tunel, který propojoval tři body. Ráno jsem prošel na jeden ze svou konců, večer se jím stáhnul zpátky a skoro nikdy neodbočoval z vyšlapaných cest. To byla možná škoda. Poznávat zákruty města je taková nepříliš vzrušující (ale zvláštně uspokojivá) forma urban exploration.

V tomhle kontextu jsem si vzpomněl na knížku A Burglar's Guide to the City, která nevnímá město tak, jak ho někdo narýsoval v plánech, ale jako prostor, který je plastický a člověk (hlavně tedy onen zloděj z titulu knihy) ho může využít jinak, než bylo plánováno, pevné body si pospojuje vlastními čárami & využije ho k vlastním účelům.