k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Záhadné knihy

11. 9. 2017 — k47 (♪)
stránka z Voy­ni­chova ru­ko­pisu

Voy­ni­chův ru­ko­pis – stře­do­věký kodex psaný ne­zná­mým písmem, do­pl­něný bi­zar­ními ilu­stra­cemi – byl prý roz­luš­těn. Tedy ne úplně roz­luš­těn, nikdo zatím ne­po­skytl pře­klad mystic­kého jazyka, pouze jeden člověk na­zna­čil, jaký by mohl být jeho smysl. Podle Gibbse jde údajně o knihu stře­do­vě­kého lé­či­tel­ství za­mě­ře­nou pře­de­vším na kou­pele.

Jde o kon­tro­verzní zprávu. Není ově­řená z dru­hého zdroje nebo při­jatá širší ko­mu­ni­tou vý­zkum­níků a učenců, kteří svazek v prů­běhu let stu­do­vali. I tento pokus nej­spíš bude jeden z mnoha ne­ú­spěš­ných. Celé zá­stupy lidí tvr­dily, že se jim po­da­řilo de­kó­do­vat smysl sym­bolů, ale žádné z těchto tvr­zení ne­ob­stálo zkoušku času.

Sta­tis­tická ana­lýza Voy­ni­chova ru­ko­pisu uka­zuje, že nejde o blá­boly. Text vy­ka­zuje struk­turu, která na­zna­čuje, že jde o re­pre­zen­taci smys­lu­pl­ného jazyka. Jen stále nikdo neví, o jaký jazyk jde.

Voy­ni­chův ru­ko­pis není jediný, exis­tují další zá­hadné knihy, psané ne­roz­luš­tě­nými jazyky. Mnoho z nich je však po­va­žo­váno na pa­dělky vy­tvo­řené mnohem poz­ději jako hoax.

Jedním z nich je ma­ďar­ský Rohonc Codex – také psaný ne­zná­mým písmem a do­pl­něný o hrubé ilu­strace. V tomto pří­padě se ko­mu­nita sho­duje, že s nej­větší prav­dě­po­dob­ností jde o hoax z 18. sto­letí. Ně­ko­lik lidí tvr­dilo, že do­ká­zali knihu pře­lo­žit, ale jejich metody de­kó­do­vání byly tak laxní, že ze zá­had­ných sym­bolů mohli vy­vo­dit takový význam, jaký se jim zrovna hodil.

Dalším za­jí­ma­vým ar­te­fak­tem je mapa Vin­landu. Ta se ob­je­vila v še­de­sá­tých letech a podle všeho jde o před­ko­lum­bov­skou mapu, která je uni­kátní tím, že ob­sa­huje in­for­mace o skan­di­náv­ském prů­zkumu Se­verní Ame­riky.

Skan­di­návci do­pluli nejen na Island, ale v 11. sto­letí také do New­found­landu, kde byly na­le­zeny zbytky jejich obydlí. Tahle mapa v levém horním okraji uka­zuje kousek kon­ti­nen­tální Ame­riky. Ale bo­hu­žel jde také s nej­větší prav­dě­po­dob­ností o faleš a hoax.

Sys­te­ma­tický výzkum po­u­ži­tého in­koustu, ru­ko­pisu, jazyka a ter­mínů od­ha­lil sérii ne­srov­na­lostí, které na­zna­čují, že byla vy­ro­bena někdy v mi­nu­lém sto­letí a ne o pět set let dříve. Je za­jí­mavé číst o tom, jaké metody ana­lýzy je možné použít a co se z toho dá vy­vo­dit.

Po­slední zá­had­nou knihou, o které se tu zmíním, je Me­an­de­rings of Memory z pera autora zná­mého jen jako Ni­ghtlark. Ta je za­jí­mavá tím, že ne­e­xis­tuje. Tedy někdy nej­spíš exis­to­vala, jen se ne­do­cho­val žádný exem­plář i přesto, že je ci­to­vána jako zdroj pro víc jak 50 hesel v Oxford En­g­lish Dicti­o­nary. Exis­tují tedy zá­znamy o tomto svazku, jen ho nikdo nemůže najít. Ze zmí­ně­ných hesel v OED se dá usu­zo­vat, že šlo nej­spíš o krát­kou knihu poezie. Ale to se už možná nikdy ne­po­tvr­díme. Me­an­de­rings of Memory není jen zá­hadná kniha, ale také kniha navždy za­po­me­nutá.

+1: Mi­mo­cho­dem, dneska je je­de­nác­tého září + 16 let. Letí to.

+2: Ron­go­rongo

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz