k47.cz
koronavirus výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Volební podvod

21. 10. 2017 — k47 (♪)

Stal jsem se svěd­kem vo­leb­ního pod­vodu. Celé tyto volby nejsou nic víc než fraška.

Na papíru, který přišel se štosem hla­so­va­cích lístků se jasně píše (do­konce tučným písmem):

V pří­padě, že se volič ne­o­de­bere do pro­storu ur­če­ného k úpravě hla­so­va­cích lístků, nebude mu hla­so­vání umož­něno.

A to je pod­stata pod­vodu, kte­rému jsem musel při­hlí­žet.

Na­po­cho­do­val jsem do vo­lební míst­nosti, plný ener­gie, při­pra­vený na­klo­nit váhy osudu, aby naše země ne­padla do rukou proto-fa­šistů, před dveřmi jsem se vlaze pozdra­vil se sku­pin­kou lidí (i když bydlím v ne­u­vě­ři­telné díře, skoro nikoho tu neznám), všechno se zdálo skvělé, změna k lep­šímu byla na dosah.

Přede mnou se však plazit dědek, kte­rému muselo být nejméně tisíc let & osobně se znal s Janem Žižkou. Pro­ká­zal se ob­čan­kou, dostal úřední obálku a rovnou za­mí­řil k urnám. Ne­ob­tě­žo­val se zajít za plentu, s gustem pohrdl pro­to­ko­lem, který za­jiš­ťuje spra­ved­li­vost voleb a roz­tře­se­nýma rukama začal strkat hla­so­vací lístek—ne­po­chybně ko­mu­nistů, nebo jiné po­hr­dá­ní­hodné strany—do úřední obálky.

Jedna žena z vo­lební komise se ozvala: „Pane, musíte za plentu.“ Nic, šus­tění papíru. „Musíte za plentu.“ Nic. „Panééé.“ Nic.

Nejsem si zcela jistý, jestli jsem to sku­tečně za­sle­chl, nebo jen moje ne­vě­domá mysl do­pl­nila slova cy­nické gri­masy, ale v hlavě mi zů­stala věta: „Jen ho nech, budou to jeho po­slední volby.“

A tak ho ne­chali volit, zcela proti pra­vi­dlům & zne­svě­tili po­slední rituál, který nás dělí od bar­bar­ství.

Na druhou stranu to sku­tečně můžou být jeho po­slední volby. Ale možná taky ne. Dědek byl jeden z těch ves­nic­kých typů, který vypadá, že je mu tisíc let a jednou nohou stojí v hrobě, ale přesto to táhne dál a žije dal­ších dvacet let. Pak zemře ve věku de­va­de­sáti devíti let se smí­chem na rtech: „Vždycky jsem volil ko­mouše, vy sráči. Ne­li­tuju ničeho.“

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz