k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Uličky

22. 8. 2017 — k47 (♪)

Byl to zvláštní oka­mžik. Když jsem v deset ráno pře­mýš­lel, jak se sakra do­stanu do Dvvle, kam mířila ex­pe­dice MM, ne­vě­děl jsem ještě, že se do­stanu do místa, o kterém se mi už mno­ho­krát zdálo.

13.8.2017 #365

Mám ně­ko­lik opa­ku­jí­cích se snů, nebo spíš motivů ve snech. Jedním z nich je letní den, který má ne­při­ro­zeně hlu­boké a černé stíny. Druhým je vidina města pro­po­je­ného sítí ne­vi­di­tel­ných zad­ních uliček, které se kli­katí mezi za­hra­dami jako tepny v ně­ja­kém obřím mra­ve­ništi a vážou do­hro­mady ko­mu­nitu. Jen místní o nich vědí a právě jimi se rychle šíří zprávy. Jde o svým způ­so­bem o pa­ra­lelní svět.

A pak jsem do to­ho­hle snu vstou­pil.

Dvvle je pro­tkána zad­ními ulič­kami, které se kli­katí do svahu, vedou od jed­noho domu ke dru­hému a tvoří síť drob­ných ka­pi­lár bubla­jí­cích mezi ploty. Na jednu stranu svah padá k řece přes vo­do­pády schodů a ka­men­ného dláž­dění a na druhou stoupá ještě výš do vlá­seč­nic ne­změr­ného la­by­rintu.

Neměl jsem pocit déja-vu, pro­tože jsem ne­vi­děl ve snu přesně to místo, ale jen ten kon­cept. Ale i tak to bylo zvláštní.

Jinak Dvvle je celkem ma­lebná lokace, je tam všechno, most u Re­magenu, čtyři hos­pody, vodní jet­packy, za­kot­vené lodě a čluny, sa­mo­libí nu­disté, kterým je jedno, koho po­bouří svou na­ho­tou.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz