k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Úklid

18. 3. 2017 — k47 (♪)

Někdo na twit­ter ne­dávno poslal tenhle ob­rá­zek: „Když je mini-zhrou­cení u konce a je na čase smazat příliš dra­ma­tické posty.“ To mě na­štvalo jako jen málo věcí na světě. Kdy­bych mohl přes in­ter­net praš­tit člo­věka, který to vy­tvo­řil/poslal, udělal bych to.

Roz­ho­dil mě fakt, že tvr­zení před­po­kládá, že náhlý výlev není prav­divý a jde o ab­nor­mální výkyv z psy­chické roviny. Potom, co se autor uklidní & všechny stopy svého dra­ma­tic­kého zkratu smaže, se zase vrátí zpátky do své kůže, jako šťastný, spo­ko­jený & pro­duk­tivní člen spo­leč­nosti.

Exis­tuje ale také mož­nost, že náhlý laps je pravda, že se autor tak cítí každý den, ale skrývá to za maskou nor­ma­tivní spo­ko­je­nosti, která se od něj oče­kává. Nepsal nic, pro­tože by byl na­jed­nou pře­hnaně dra­ma­tický, ale proto, že je příliš zou­falý, una­vený a všechno je mu jedno, pro­tože nevidí, jak se to může zlep­šit a nemá nikoho, na koho by se mohl ob­rá­tit. V takové si­tu­aci je úklid jen skrý­vá­ním pro­blémů.

Pří­stup, který ten ob­rá­zek na­zna­čuje, je: Nech si svoje pro­blémy pro sebe, ne­za­sí­rej mi jimi mojí ti­me­line & tvař se šťastně jako všichni ostatní. To není jenom ne­cit­livé, ale ote­vřeně škod­livé. Je to jako radit někomu, kdo má de­presi (tu kli­nic­kou, F32), aby na to tolik ne­mys­lel, uvol­nil se, že je to všechno jen v jeho hlavě a tak po­dobně. Tyhle rady sa­mo­zřejmě jsou zby­tečné & nemají žádnou cenu (vět­šina lidí nemá osobní zku­še­nost, která by jim umož­nila sku­tečně po­cho­pit), ale hlavně to vy­tváří dojem, že tyhle ne­vi­di­telně pro­blémy jsou osobní ma­lič­kosti, které pře­jdou, nemají žádnou váhu, žádný dopad, žádné ná­sledky. „To jsou tvoje trable a přes ně se musíš pře­nést sám.“ Myš­lenka vy­hle­dat od­bor­nou pomoc se pak zdá příliš pře­hnaná. „Psy­chi­atři přece po­má­hají lidem, kteří jsou sku­tečně du­ševně ne­mocní, ale ne mě s mými za­ne­dba­tel­nými pro­blémy.“

I když to bylo jen vtipné makro, přesto mě na­sralo, pro­tože ne­ná­padně zleh­čuje a zne­va­žuje pro­blémy, které můžou bublat pod po­vr­chem a můžou mít zá­važné dů­sledky.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz