k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Twin Peaks 3-8

26. 6. 2017 — k47 (♪)

Trvalo to osm epizod, než se nové Twin Peaks zlo­milo. K lep­šímu. Ke mnohem lep­šímu. Zlom je tak silný, že po­my­slný graf kva­lity se stočil o de­va­de­sát stupňů a za­mí­řil přímo k obloze.

Po­slední díl je dů­le­ži­tým mo­men­tem v dě­ji­nách te­le­vize. Mi­mo­cho­dem v něj hraje Nine Inch Nails, pro­tože proč ne? Ale jejich vy­stou­pení zcela za­padne ve stínu apo­ka­lyp­tické noční můry, která po něm hned ná­sle­duje. Za deset minut si na NIN divák už ani ne­vzpo­me­nete, jak je unášen čer­no­bí­lými dě­ji­nami, kolem prv­ního ja­der­ného vý­buchu a zro­zení zla. Lynch pře­řa­dil na vyšší otáčky a plnou rych­lostí zapadl do surre­a­lis­tic­kých hlubin.

Už od prv­ních dílů se mi líbily surre­álné scény, kte­rými nové série pře­ky­po­vala a které byly možné díky do­stup­ným a levným di­gi­tál­ním efek­tům. Někdy vy­pa­daly až příliš levně, ale to se dalo po­cho­pit. Třetí série není be­hemót s roz­poč­tem přes milion dolarů na epi­zodu na­tá­čený pro 25 mi­li­onů diváků, jako tomu bylo v roce 1990, ale mnohem ko­mor­nější zá­le­ži­tostí pro 250000 sle­du­jí­cích.

Osmá epi­zoda je surre­álná scéna, jedna hodinu dlouhá surre­álná scéna, která di­vá­kovi nedá vy­dech­nout svojí vi­zu­ální a zvu­ko­vou ne­ú­pros­ností.

Lyn­chovy pro­jekty vždy vy­ční­valy hudbou a zvu­ko­vým de­signem, který při­po­mí­nal hučení zlo­věst­ných strojů a do­dá­val pocit ne­vy­hnu­tel­ného ne­bez­pečí. Nová série Twin Peaks mi v tomto ohledu přišla plochá a ne­vy­vá­žená – na jednu stranu diváky při­ví­talo úvodní téma Angela Ba­da­la­menti, na druhou stranu byly vnitřky epizod po­ně­kud pusté. V po­slední epi­zodě se Lynch vrátil na svůj trůn, hudba se zvukem je do­ko­nalá, zlo­věstná, ne­ú­prosná, per­fektně pod­kres­luje surre­álný napříč výlet sny o zro­zení zla.

Nebudu psát, co se v epi­zodě stalo, nebo její děj in­ter­pre­to­vat. Článek v Rol­ling Stones podává pře­svěd­čivé de­kó­do­vání epi­zody. Ob­sa­huje spo­i­lery, ale to v tomto pří­padě nic ne­zna­mená, slova do­ká­žou vy­svět­lit význam, ale ne­mů­žou předat surový au­di­o­vi­zu­ální po­ži­tek.

Na in­ter­netu jsem četl roz­chá­ze­jící se reakce. Jedni byli zkla­maní, jiní pro­hla­šo­vali, že jde o nej­lepší věc, která kdy byla. Chápu oba po­stoje, když člověk vy­chází z toho, že se mu líbí Twin Peaks a chce toho víc, může být zkla­mán. Komu se líbí Lyn­chova tvorba, bude tady jako doma.

Jeden člověk na twit­teru pro­hla­šo­val něco jako „Po­slední epi­zoda byla vtip. Na tohle jsme čekali 26 let?“ Ne, je to surre­a­lis­tický klenot, na který čekali Lyn­chovi fa­noušci 10 let od Inland Empire.

Jiný divák to shrnul slovy: „Tohle bylo divné i na Twin Peaks.“

Po­slední epi­zoda zlo­mila můj názor na novou sérii. Ně­které věci, které mi ne­pa­so­valy do hlavy, zpětně do­staly smysl a význam a celý obraz se začal pomalu stme­lo­vat do něčeho, co drží tvar. Už to není pa­de­sát na pa­de­sát a jestli to půjde dál se stej­nou in­ten­zi­tou a bude pro­šla­pá­vat cestu s nově ob­je­ve­ným bra­va­dem a se­be­vě­do­mím, může jít o zá­ži­tek, na který dlouho ne­za­po­me­neme.


+1: Bylo by skvělé, kdyby ex­pe­ri­ment s novým TP vyšel a někdo se roz­hodl dát Lyn­chovi mož­nost vy­tvo­řit nový pro­jekt, který by nebyl ob­těž­kán dě­dic­tvím série z de­va­de­sá­tých let.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz