Twin Peaks 3-8

Trvalo to osm epizod, než se nové Twin Peaks zlomilo. K lepšímu. Ke mnohem lepšímu. Zlom je tak silný, že pomyslný graf kvality se stočil o devadesát stupňů a zamířil přímo k obloze.

Poslední díl je důležitým momentem v dějinách televize. Mimochodem v něj hraje Nine Inch Nails, protože proč ne? Ale jejich vystoupení zcela zapadne ve stínu apokalyptické noční můry, která po něm hned následuje. Za deset minut si na NIN divák už ani nevzpomenete, jak je unášen černobílými dějinami, kolem prvního jaderného výbuchu a zrození zla. Lynch přeřadil na vyšší otáčky a plnou rychlostí zapadl do surrealistických hlubin.

Už od prvních dílů se mi líbily surreálné scény, kterými nové série překypovala a které byly možné díky dostupným a levným digitálním efektům. Někdy vypadaly až příliš levně, ale to se dalo pochopit. Třetí série není behemót s rozpočtem přes milion dolarů na epizodu natáčený pro 25 milionů diváků, jako tomu bylo v roce 1990, ale mnohem komornější záležitostí pro 250000 sledujících.

Osmá epizoda je surreálná scéna, jedna hodinu dlouhá surreálná scéna, která divákovi nedá vydechnout svojí vizuální a zvukovou neúprosností.

Lynchovy projekty vždy vyčnívaly hudbou a zvukovým designem, který připomínal hučení zlověstných strojů a dodával pocit nevyhnutelného nebezpečí. Nová série Twin Peaks mi v tomto ohledu přišla plochá a nevyvážená – na jednu stranu diváky přivítalo úvodní téma Angela Badalamenti, na druhou stranu byly vnitřky epizod poněkud pusté. V poslední epizodě se Lynch vrátil na svůj trůn, hudba se zvukem je dokonalá, zlověstná, neúprosná, perfektně podkresluje surreálný napříč výlet sny o zrození zla.

Nebudu psát, co se v epizodě stalo, nebo její děj interpretovat. Článek v Rolling Stones podává přesvědčivé dekódování epizody. Obsahuje spoilery, ale to v tomto případě nic neznamená, slova dokážou vysvětlit význam, ale nemůžou předat surový audiovizuální požitek.

Na internetu jsem četl rozcházející se reakce. Jedni byli zklamaní, jiní prohlašovali, že jde o nejlepší věc, která kdy byla. Chápu oba postoje, když člověk vychází z toho, že se mu líbí Twin Peaks a chce toho víc, může být zklamán. Komu se líbí Lynchova tvorba, bude tady jako doma.

Jeden člověk na twitteru prohlašoval něco jako „Poslední epizoda byla vtip. Na tohle jsme čekali 26 let?“ Ne, je to surrealistický klenot, na který čekali Lynchovi fanoušci 10 let od Inland Empire.

Jiný divák to shrnul slovy: „Tohle bylo divné i na Twin Peaks.“

Poslední epizoda zlomila můj názor na novou sérii. Některé věci, které mi nepasovaly do hlavy, zpětně dostaly smysl a význam a celý obraz se začal pomalu stmelovat do něčeho, co drží tvar. Už to není padesát na padesát a jestli to půjde dál se stejnou intenzitou a bude prošlapávat cestu s nově objeveným bravadem a sebevědomím, může jít o zážitek, na který dlouho nezapomeneme.

+1: Bylo by skvělé, kdyby experiment s novým TP vyšel a někdo se rozhodl dát Lynchovi možnost vytvořit nový projekt, který by nebyl obtěžkán dědictvím série z devadesátých let.