The Last Broadcast

Když nemůžu spát, což se v poslední době nestává často, něco si pustím. Ležím pak v posteli s notebookem opřeným o hrudník & čekám až si mě vezme noc. Nedávno jsem se za podobných okolností díval na The Last Broadcast & ten mě nedokázal uspat.

Jde o found footage horor/dokument, který je slavný hlavně tím, že o pár měsíců přeběhl mnohem populárnějšího příslušníka žánru Blair Witch. TLB sám nebyl nijak neúspěšný, jeho produkce přišla na pouhých 900 dolarů a nakonec vydělal přes pět a půl milionu. To podle mě není vůbec špatný výsledek.

Film je víc než fajn & není k němu moc co dodat. Všechny postupy žánru jsou už přítomné: horor, nádech nadpřirozena, dokumentární povaha, ztracené & nalezené záznamy natočené na neprofesionální videotechnikou, (až do posledních minut) není jasné, co se vlastně stalo atd atd. Ze zaběhnutých pořádků vybočují dvě věci: Jednak jde o dokument o dokumentu – David Leigh zkoumá záznam Stevena Avkasta et. al. & za druhé se zabývá tím, že celý dokumentární žánr je náchylný k manipulaci a tedy není úplně důvěryhodný (The Killer Cutter sestříhal nalezené pásky tak, aby usvědčily člověka z vraždy a nakonec sám Leigh překrucuje pravdu, aby sloužila jeho záměrům).

Taky mi přišly zajímavé některé podobnosti s internetovou sérií Marble Hornets (konkrétně videi od totheark), hlavně vizuální elementy jako poničený video záznam nebo použití internetu jako dějového prvku (a to prosím v roce 1998). Nechce se mi teď hledat, jestli Troy Wagner znal TLB, ale ani bych se tomu moc nedivil.

Takže za mě dobrý.

Jenom ten konec, ten byl trochu – jak to říct – pochybný. Působilo to dojmem, že autor chtěl překvapivý závěr, ale nevěděl, jak dosáhnout něčeho skutečně překvapivého, a tak se uchýlil k tomuhle klišé.

+1: TLB není první found footage film, který spatřil světlo světa. Toto prvenství patří snímku Cannibal Holocaust z roku 1980.