k47.cz
foto Praha výběr povídky kulturatwitter FB


25. 11.

Chlap s tetováním pavouka na holé hlavě 📷


"Udělal jsem se, až když mě začala kouřit," uslyšel jsem ze sedačky za mými zády.

Seděl tam chlápek s vyholenou hlavou, který měl do kůže temene permanentně vytlačený obraz pavouka a teď se telefonem rozprávěl o svých sexuálních eskapádách.

Říkám si: Brzdi kámo, jsi ve vlaku a jsou tu děti.

"Ze začátku se jí nechtělo..." oznámil fakticky proceduru svého postelového výboje.

Ok, už je to jasné. Vidím další svědectví #MeToo kampaně: Žena se na twitteru zpovídá jak ji chlápek s pavoukem na panici dusil svým přirozením, na kterém měl také (nepochybně) vytetovaného nějakého pavouka.

Ale o tom jsem tu nechtěl psát. To se stalo na cestě zpátky, když jsem se z Phy vracel do pochmurného přítmí Cely.

Ve městě jsem scoutoval podmínky pro další foto raid. Ten minulý se podařil & je čas přiložit pod kotlem. Zaznamenal jsem, že v ulicích jako nádory vyrůstají vánoční trhy. To by mohl být další cíl. Proč ne? Vzít si nejširší objektiv a nejsilnější blesk, který je ochotný účastník namířit cizinci do obličeje, nést za to zodpovědnost, odolávat hněvu zákona a ranám pěstí, horečně zdrhat, když to bude nutné, nebát se porušit základní lidskou důstojnost na té nejnižší možné úrovni ve jménu umění. Protože to je to, o co tady jde: Umění za každou cenu.

Chtěl jsem udělat něco už tento týden, ale nakonec z toho sešlo. Zárodečným plánem byla taktika manické razie. Začalo by to jako vždycky u Hořícího Muže, pak bychom se přesunuli na Staromax, kde začíná linie Staromax-Václavax-Mírax-JZP. Čtyři body na jedné přímce, když se nás budou snažit upálit v jedné lokaci, zvedneme kotvy a půjdeme na další bod a budeme pokračovat v operaci se stejnou intenzitou a stejná agresí. Terminate with extreme prejudice.

Tak vypadala idea, která nebyla zrealizována. Místo toho jsem jen sledoval terén. Mám dojem, že za týden nebo za dva v sobotu někdy ve tři hodiny, dost dlouhho přes tím, než na město spadne poklička tmy, bude ideální situace pro den D.

Když jsem byl v tom, na Václaváku jsem narazil na jakousi akci, která připomínala památku stalinistických zvěrstev & Ukrajinského hladomoru z let 1932 a 1933. Před polem svíček, ze kterých byl vytvořen jakýsi nápis v azbuce, který nejspíš říkal "Ukrajina 1932-1933", stáli nehnutě tři muži se třemi vlajkami. Jedna česká a dvě v ukrajinských barvách.

Postával jsem kolem, s foťákem a 50mm objektivem v pozoru a čekal jsem, až se davy rozestoupí, abych měl dobrý výhled na celou scénu. Nějaká žena se mě zeptala, co se to koná. V té době jsem si nebyl jistý, neposbíral jsem potřebné indicie, zaznamenal jsem jen barvu vlajek a rozpětí roků. Nedávno jsem celkem dost četl o Stalinismu a tohle zapadalo do onoho ponurého obrazu. Sedm milionů mrtvých, možná i víc. Politbyro máchlo perem a lidé začaly umírat hladem.

Někdy nedávno jsem četl článek (via S.), který říkal ve změti nepříliš konzistentních argumentů říkal, že "Komunismus se nerovná nacismus". To je pravda, byly to dva rozdílné režimy, ale ve svých mechanických krutostech se mohly směle poměřovat.

Ale... zase začínám blábolit... o čem jsem tu chtěl psát? Možná o ničem. Jestli to tak je, pak jsem splnil cíl na 100%.

Jak říkám, photo raid bude, možná ta týden, možná za dva. To je vše.


vstoupit do diskuze

««« 26. 11. Pavouci 4 📷
»»» 24. 11. Slečna

příbuzné články:
Auto 📷
Bleskování 📷
Kapitalisté z Haré Kršna 📷
Svoboda, demokracie, katastrofa 📷
Svoboda, demokracie, fotografie 📷
Pohledy 📷

sem odkazují:
Sladká voda 📷

píše k47 & NEVERYOUNG, kontakt: ascii@k47.cz