Nepamatuju si nic z tohohle roku. Když jsem ███████████████, vzpomněl jsem
si na jeden okamžik léta. Pak mi došlo, že to nebylo tohle léto, ale to minulé,
možná dokonce předminulé. Od té doby si nevzpomínám na nic.
Nedávno byl Robert Webb hostem RHLSTP podcastu a mluvil o svém
memoáru/autobiografii/knize, ve které se věnuje svému dětství & dospívání. Na
chvíli jsem přemýšlel, co bych v takové situaci napsal. Nic. Skoro nic se
nestalo a ten zbytek jsem zapomněl. Minulost zmizela, ale to není nic, co by
stálo za pozastavení, protože tak nebo onak nemá žádnou cenu.
Webkomix Two Guys and Guy se vrací. Tedy možná se vrátí. Autor
komixu to dělal roky zadarmo, odměnou mu byl jen stres a duševní chátrání.
Rozhodl se komix vzkřísit jen pokud na patreonu dosáhne laťky 500$ za strip.
Tak mu tam něco přihoďte, protože twogag je super. Třeba tenhle
strip mi v mozku uvízl jako šrapnel z války.
Viděl zajímavou přednášku o otrokářství v Americe. Překvapilo mě, o jak neuvěřitelně velký byznys šlo. V jednom okamžiku 60% exportu Spojených
států představovala bavlna. Ta Nehisi to trefně shrnul:
We talk about enslavement as though it was a bump in the road and I tell people
it's the road.
Track Betrying Chino od 65daysofstatic mě vždy, když se prožene
playlistem, překvapí. Je krátký, ale velice intenzivní. Dvě minuty a něco je ve
světě post-rocku jako nic, ale se zvukem vytočeným na max to se mnou zamává.
Ve frontě ASCII blogu mám rozepsané spousty věcí, ale není síla je
dotáhnout do konce. Jde mimo jiné o tyhle věci: Něco o Pride, Zlatý den Zlaté
Prahy, podcast The Bugle (pořád se mi to nelíbí a próza je dřevěná jako
dřevorubcův srub (tohle je příklad, ani pořádné přirovnání ze mě nevyleze)),
sitcomy, text, který se točí kolem Huntera S. Thompsona, fetišizace mládí a Pink Floyd, tisíc nesouvislých fragmentů o samotě a izolaci, argumentační
taktiky používající hladovějící děti v Africe, taky chci dopsat tu fantasy
povídku a pokračovat v doomsday party.
Jo a asi spojím ASCII blog a k47čku. Poprvé za třináct let její existence jsem tam
nic nenapsal celý jeden měsíc. Takhle mám dva blogy – jeden je mrtvý, druhý
překypuje aktivitou. Bude lepší, když bude existovat jen jeden z nich. Operaci musím
připravit, aby fungovalo přesměrování všech odkazů & lidé, kteří mají buď
RSS k47čky nebo RSS ASCII ve čtečce o nic nepřišli. Navíc mám stále nějaké
věci pro k47čku ve frontě, které jsem z různých důvodů (stud, motivace,
paměť) donekonečna odkládal. Po sloučení je začnu hromadně sypat ven.
