k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Sousedka

2. 6. 2017 — k47 (♪)

Venkov má tu zvláštní vlast­nost, že se v něm téměř vý­hradně sou­středí ší­lenci. Těžko říct, čím to je. Možná, že jde o ná­sledky sta­letí re­la­tivní izo­lace a pří­bu­zen­ského kří­žení, které hra­ni­čilo s in­ces­tem. Možná, mi to jenom při­padá & ne­pří­četní – ale jinak celkem ne­škodní – magoři jsou všude.

Sou­sedka by mohla po­slou­žit jako do­ko­nalá pří­pa­dová studie. Když ji někdo chodí kolem domu a její pes začne štěkat, ona na ko­lemjdoucí nadává, co tam dělají, že tam nemají chodit se psem/běhat/křičet/mluvit/chodit/dýchat, že to dráždí jejího psa, že tam dělají bordel a tak po­dobně. Vždycky viní ostatní & nikdy ne to, že bordel dělá hlavně její pes a ona sama.

Občas si za­křičí, je to trochu zábavy pro při­hlí­že­jící a pokud ji nikdo ne­od­po­ruje, je všechno v po­řádku. Když si ale někdo dovolí vznést ná­mitku proti jejímu hej­lov­skému cho­vání a ne­do­statku logiky jejích činů, pak je oheň na střeše.

Ne­dávno jsem ji po­slou­chal. Kolem domu ji šel někdo se psem, ona zase začala kdákat, ať jdou pryč, že je tam bordel, a po­kra­čo­vala ve řvaní i když onen chodec zmizel z do­hledu. Musel ujít sto metrů a sou­sedka pořád po­kra­čo­vala v se­bestřed­ných ty­rá­dách.

Víc jak pět minut po in­ci­dentu, pa­cha­tel nikde k vidění, šla po dvorku a sama pro sebe za­kři­čela: „Kráva za­sraná.“

O něco poz­ději, stále sama pro sebe, o něco tišeji, ale pořád tak nahlas, že ji mohl každý ko­lemjdoucí jasně slyšet: „Já kvůli ní budu vázat psa. Kvůli tý krávě ho budu uva­zo­vat k boudě. Pun­tíčku uklidni se, klídek. Já na ní seru, ona je marná.“

V té době muselo uply­nout aspoň deset minut a ona pořád jela, na­žha­vená svatou zu­ři­vostí, zcela pře­svěd­čená, že je v právu & na mo­rální výšině.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz