k47.cz
mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

Sladká voda

— k47

Vždycky kupuju ten nejlevnější energydrink. Existují předpisy udávající maxima kolik energii-dodávajících ingrediencí může nápoj obsahovat a všechny e-drinky vždycky jedou nadoraz. Jediný rozdíl je v ceně a v chuti. Malá plechovka red bullu stojí skoro 40 korun a chutná jako dětská zubní pasta. Naproti tomu plechovka neznačkového nápoje, který někdo vaří ve vaně, obsahující stejné množství kofeinu, stojí šest nebo sedm korun. Rozdíl v poměru cena/výkon je značný a proto kupuju jen ty nejlevnější, které najdu v regálech.

Právě takováto levná plechovka mi před nějakou dobou explodovala v batohu a zničila starý věrný ghetto notebook. To mi nevadilo, byl beztak už dost sešlý a tak jako tak se blížila doba generační obměny hardware.

Ale před několika dny, když jsem dělal průzkum terénu, jsem zjistil, že sladká voda s kofeinem zničila víc než jen starý laptop. V té době jsem procházel městem s foťákem v ruce, připraven na jakoukoli zajímavou scénu, která se může vyskytnout. Byla tma a proto mi přišlo víc než logické mít na bajonetu nasazenou f/1.8 padesátku. Všechno zatím vypadalo dobře. Ó, jak je nevědomost sladká. Skoro stejně jako energetické nápoje.

Potom, v rozhodujícím okamžiku jsem zvedl hledáček k oku, stiskl spoušť a objektiv nezaostřil. Jen stál zaseknutý v jedné poloze, zaostřený do neexistujícího bodu, který levitoval metr a půl přede mnou. Říkám si, že musím mít nastaveno na manuál. To se stává. Někdy si nevšimnu si, že jsem nechal nastavení z minula a to zkazí výsledek. Dívám se do menu, automatické ostření zapnuto, všechno v pořádku. Co se to jenom děje? A pak jsem si všiml lepkavých skvrn na černém povrchu objektivu. Sakra. Sladká voda energydrinku zatekla do objektivu a zalepila motor.

Říkám jako dobrý, podívám se, co s tím je a třeba to nebude tak strašné. Když jsem se však zastavil a začal s inspekcí, nemohl jsem ani sundat sluneční clonu z objektivu. Byla přilepené tak těsně, že se nehnula ani o milimetr.

Ztráta notebooku mi nevadila, ale tohle bylo horší. Objektiv stál o něco víc než onen počítač. ████████████████████ Dohromady hmotné ztráty narostly asi ██████████.

Hlavou se mi prohnal jeden montypythonovský skečAdopt, adapt and improve. Motto of the round table – a hned potom zpověď fotografa, který rozbil sklo, které ho stálo víc jak 1000$, ale kreativně to využil a nakonec na tom vydělal mnohem víc, než cena objektivu.

Nenechám se nepřízní osudu nijak nervovat, udělám pár fotek tak jako tak. Proč ne, žejo?

O něco později jsem na dně batohu našel prehistorický 28mm Berroflex. Jak se tam jenom vzal? Jak dlouho tam byl? Jak dokázal uniknout záplavám sladké vody? Ale co: Adopt, adapt and improve.

dirigent a jeho strom

Problém s tímhle šuntem je ten, že není ostrý, optická kvalita je mizivá a potřebuje být aspoň f/4, abych si z něho nechtěl vyškrábat oči, což není ideál pro noční akci, kde se počítá každý foton.

Ale, jak je z fotky vidět, plánovanému raidu už nic nebrání. Už začínají stavět všechen kýč – právě včas, abychom ho mohli rozbourat.


+1: Doplnění: Nakonec to zateklo jen do mezery mezi tělem a tubusem, který se při ostření vysouvá a zasouvá. Většina lepkavé hmoty se dala vyškrábat seříznutým párátkem a potom stačilo jen trochu hrubé síly, aby se to rozhýbalo. Takže dobrý.

píše k47, ascii@k47.cz