k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Sjednocení

22. 11. 2017 — k47 (♪)

Vzpo­mí­náte na pád Ber­lín­ské zdi & ná­sled­nou eu­fo­rii sjed­no­cení frag­men­to­va­ného Ně­mecka? Abyste si osobně pa­ma­to­vali, musí vám být přes třicet. Aby vás to aspoň nějak za­jí­malo v době, kdy se do be­to­nové ba­ri­éry pus­tily davy Němců s kla­divy, musíte být hlu­boko přes třicet.

Šlo o tak velkou udá­lost, že i sám David Has­se­lhoff zpíval ti­sí­cům po­ba­ve­ných Němců. Co ten tady dělá? Neumí zpívat, neumí hrát. Hoff je jako vtip bez pointy, který člověk na­ta­huje nejdéle, co to jde, a doufá, že se me­zi­tím stane něco vtip­ného.

Stejně tak teď na­stalo další sjed­no­cení. Je mnohem menší, mnohem méně vý­znamné a pro­běhlo v čistě lo­kál­ním mě­řítku. Pokud čtete tyhle řádky, sle­du­jete ho.

Jak jsem už na­zna­čo­val, spojil jsem ASCII blog s k47čkou. Odteď je to jen jedna in­ter­ne­tová entita. ASCII blog začal jako odnož k47čky a tex­tová ka­no­náda s ka­dencí jed­noho dne. Chtěl jsem psát rychle a nikdy se ne­o­hlí­žet, jestli to za něco stojí. Vy­střel a za­po­meň! Dostal jsem se do rytmu & rutiny už víc jak devět měsíců & stará k47 me­zi­tím za­pa­dá­vala pra­chem.

Ne­chtěl jsem mít jeden mrtvý web a jeden blog pře­ky­pu­jící ak­ti­vi­tou & tak přišla řada na fúzi. Bylo třeba udělat nějaké změny v as­cii­blog ge­ne­rá­toru a vy­chy­tat pár much. Na­pří­klad jak zob­ra­zo­vat archiv, který se táhne 14 let na­zpá­tek. Když mám his­to­rii kratší než jeden rok, každé řešení je do­sta­ču­jící. Ale jak data při­bý­vají, na de­tai­lech začíná zá­le­žet.

Pořád nevím, jestli to vůbec bude fun­go­vat, pro­tože každý nový článek může vy­ús­tit v ka­ta­stro­fic­kou pro­pa­gu­jící se kaskádu změn. As­cii­blog pro­gram vy­ge­ne­ruje sta­tické stránky (celou k47čku+ASCII to dá za 5-6 vteřin) a všechny změ­něné pak na­hraje na server. Pro­blém je v tom, že nový článek může vy­vo­lat změnu u všech, které s ním sdílí nějaký tag, a ta­ko­vých můžou být stovky. A to chvíli trvá. Ne moc dlouho, jen tu spe­ci­fic­kou dobu, která člo­věka otráví.

Ale to jsou jen de­taily… Spojil jsem dva weby, na kte­rých nikomu ne­zá­leží, ge­ne­rá­tor, který nikdo ne­po­u­žívá, je o něco málo lepší, nic se nemění, ASCII blog už není, k47čka pře­vzala žezlo a jede jeho tempem vpřed. Každý den jeden krok dokud se nám nebe ne­zřítí na hlavu.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz