k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB

««« »»»

RTFM

1. 10. 2017 — k47

Read the fuc­king manual. Tohle ob­vykle zazní, když se někdo zeptá na něco stu­pid­ní­ho nebo je poznat, že si ta­za­tel nedal práci najít od­po­věď sám. RTFM je také jedna z věcí, kterou každý hacker se špet­kou se­be­úcty dělá až jako po­sled­ní věc, když metoda pokus-omyl de­fi­ni­tiv­ně se­lha­la. RTFM jsem měl udělat úplně na za­čát­ku dnešní etudy. Uše­tři­lo by to spous­tu času a po­chyb­nos­tí.

Jak jsem psal už někdy minule, chtěl jsem po­sta­vit velké & ne­zniči­tel­né btrfs RAID pole ze všech disků, které se mi válí ve skříni. Ne­ch­těl jsem ho im­plan­to­vat do exis­tu­jí­cí­ho do deskto­pu, který mi hučí pod stolem. Ro­tu­jí­cí disky jsou překva­pi­vě hlučné a každý de­ci­bel navíc je zcela ne­při­ja­tel­ný. Místo toho jsem začal s plánem B: Po­sta­vit nový levný stroj (pro­vi­zor­ní název rust­bucket), který hodím někam do komory a tam bude běžet až do konce věků.

Plán se dal do pohybu v sobotu ve dvě ráno, kdy jsem ob­jed­nal várku ne­zbyt­ných kom­po­nent pro rust­bucket. Velkou část jsem už měl ze starších strojů. Vý­sle­dek byl od samého počát­ku plá­no­ván jako fran­ken-stroj, kde se vůně nového mísí s pra­chem, pa­vu­či­na­mi a mrt­vý­mi brouky staré­ho hard­ware.

Do­dáv­ka při­je­la v neděli před po­led­nem & hned jsem začal stavět. Zatím všech­no dobré.

Stavba počí­ta­čů mě vž­dyc­ky bavila, není to žádná věda a na konci mám fun­kč­ní stoj, který stále ještě voní no­vo­tou. Di­a­gnó­za pro­blémů je o něco méně pří­jem­ná, ale nebývá to neřeši­tel­ný pro­blém. Větši­nou všech­no vyřeší trocha in­ter­ne­to­vé­ho hle­dá­ní a zuřivé pro­ha­zo­vá­ní dílů mezi počí­ta­či, abych izo­lo­val pro­blé­mo­vou sou­část­ku.

A právě tady začíná RTFM etapa celého ma­ra­to­nu.

Počí­tač jsem složil, ale zjis­til jsem, že zdroj nemá všech­ny na­pá­je­cí kabely. Po­cho­pi­tel­ně měl ten velký 24-pinový, na nové zá­klad­ní desce byl další 12V ATX s osmi piny, můj starý zdroj měl jen čty­ř­pi­no­vou po­lo­vič­ku. Hmm.

Mi­mo­cho­dem: Z něja­kých důvodů je onen zdroj o něco větší než pře­de­pi­su­jí stan­dard­ní ATX roz­mě­ry & bylo tedy třeba pro­vá­dět po­měr­ně ra­di­kál­ní ma­né­v­ry. Na­štěs­tí na světě není nic, co ne­vy­řeší role duct tape.

Říkám: Co teď? Nový zdroj je da­lších pár stovek, přesně těch, které se mi nechce dávat. Není to velký pro­blém, ale tady jde o prin­cip, sakra! Rust­bucket měl být ma­ni­festa­cí níz­ko­ná­kla­do­vé kre­a­ti­vi­ty. Ka­ž­dých pár korun, které uříznu z ceny, před­sta­vu­jí malé ví­těz­ství. Alza na­pří­klad pro­dá­vá roz­ba­le­né/pou­ži­té zboží, které je zlev­ně­né o pár stovek a když bylo do­stup­né, bral jsem ho.

Ve chvíli pochyb jsem se po­dí­val na wi­ki­pe­dii, abych si udělal pořá­dek v tom, co říká ATX stan­dard, zda-li každý nový zdroj, který má všech­ny po­třeb­né ko­nek­to­ry roz­po­hy­bu­je každý nový hard­ware. Koupit zdroj, který by ne­fun­go­val, bylo to po­sled­ní co bych chtěl udělat. Před­po­sled­ní bylo ho vůbec ku­po­vat.

Zjis­til jsem, že exis­tu­je ně­ko­lik revizí první verze stan­dar­du a pak ně­ko­lik da­lších revizí ge­ne­ra­ce druhé. V tomto oka­mži­ku jsem vzal do ruky manuál od zá­klad­ní desky, abych si ověřil jestli ne­píšou něco o po­třeb­ném pohonu. A tam na strán­ce ro­ze­bí­ra­jí­cí na­pá­je­cí ko­nek­to­ry mé oči spoči­nu­ly na větě: Pokud máte zdroj se čty­ř­pi­no­vým cha­padlem, tak to bude nej­spíš v pohodě.

Takže tady závada nebude. Pro­ce­sor bylo nějaké pr­dít­ko od AMD, které ne­po­tře­bu­je žádnou extra šťávu. Proč by to jen ne­fun­go­va­lo?

Při­po­jil jsem zdroj – po­sled­ní dílek mo­zai­ky – a nic. Větrák běžel, ale dis­plej zůstal černý. Co teď?

Něco bylo špatně, to jediné bylo jisté. Ale co? Kon­struk­ce pro­bí­ha­la ko­ber­co­vou me­to­dou, takže bylo možné, že jsem něco zkra­to­val sta­tic­kým ná­bo­jem. Vadné mohly být paměti, deska, pro­ce­sor nebo onen po­div­ně velký zdroj.

Ok, známe drill, na tohle jsme vy­cviče­ní – pře­svědčit se, že je všech­no při­po­je­né, žádné poš­ko­ze­ní, vy­po­jit dráty, za­po­jit, za­pnout. Zase nic.

Po­dí­val jsem se na in­ter­net. Hmm. Hmm. Hmm. Na strán­kách vý­rob­ce desky se psalo, že ten kon­krét­ní pro­ce­sor v sobě nemá in­te­gro­va­nou gra­fic­kou kartu a je třeba použít se­pa­rát­ní gra­fi­ku. To jsem věděl, psalo se to na kra­bič­ce od pro­ce­so­ru, ale deska i přesto měla ko­nek­to­ry na svatou tro­ji­ci VGA/DVI/HDMI. Aha, to jsou jen vývody fun­kč­ní jen když pro­ce­sor nese in­ter­ní gra­fi­ku. Pokud ji nemá, nich z nic neteče. To dává smysl.

Z kra­bi­ce sta­rých sou­čás­tek, které jsem už dávno chtěl vy­ho­dit, jsem vy­lo­vil tři gra­fic­ké karty. Jedna stará, ale celkem vý­kon­ná, jedna no­vější, ale bez páry a jedna tak pra­dáv­ná, že jsem nemohl spočí­tat všech­ny její le­to­kru­hy. Všech­ny tři jsem je po­stup­ně vy­zkou­šel, pro­ha­zo­val je, zkou­šel jed­not­li­vé PCI-e sloty a všech­ny VGA/DVI/HDMI pří­poj­ky. Pořád nic.

V té době jsem, pod vlivem do­chá­ze­jí­cích nápadů co dál, za­čí­nal po­chy­bo­vat nejen o kva­li­tách zdroje ale i da­lších dílů. Pro­ho­dil jsem RAM za jiný modul, který fun­go­val. Nic. Pak jsem za­mě­nil zdroj za jiný slabší, který bez závad šlapal celé roky. Nic. Pak jsem vyrval zdroj z mého deskto­pu. Nic. Jediné dvě ne­tes­to­va­né kom­po­nen­ty byly pro­ce­sor a zá­klad­ní deska, všech­no kolem nic fun­go­va­lo někde jinde. Závada tedy musela být v něk­te­ré z nich.

Deska nebo pro­ce­sor. Jedno z toho muselo být mrtvé. Ti­po­val jsem to na pro­ce­sor. Byl to onen zlev­ně­ný kousek z ote­vře­né kra­bi­ce. Od­nášet to zpátky na re­kla­ma­ci se mi ne­ch­tělo. Dovoz byl velice rychlý, ale re­kla­ma­ce ze zákona může trvat až 30 dnů a na to se mi ne­ch­tělo čekat. Musí přece exis­to­vat nějaké řešení. Ku­po­vat jiný pro­ce­sor se mi ne­ch­tělo z důvodů, které jsem na­stí­nil výše.

Chvíle in­ter­ne­to­vá­ní. Na strán­kách vý­rob­ce desky jsem našel seznam pod­po­ro­va­ných pro­ce­sorů, můj model tam byl. Ale u něj drobná po­znám­ka, že je pod­po­ro­ván až od BIOSu verze XYZ.

Tak tady je za­ko­pa­ný pes. Měl jsem RTFM před tím, než jsem něco ku­po­val. Teď jsem v ne­li­cho­ti­vé si­tu­a­ci. Mám desku a pro­ce­sor, do­hro­ma­dy ne­na­bo­o­tu­jí, pro­tože po­tře­bu­jí nový BIOS. Ale abych mohl ak­tu­a­li­zo­vat BIOS, musím nejdřív na­bo­o­to­vat. Hmm.

Kdyby se někomu doma válel za­práše­ný ne­vy­u­ži­tý pro­ce­sor s paticí FM2/FM2+, do­ká­zal bych mu po­skyt­nout nový domov.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz