k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB


««« »»»

RTFM

1. 10. 2017 — k47

Read the fucking manual. Tohle obvykle zazní, když se někdo zeptá na něco stupidního nebo je poznat, že si tazatel nedal práci najít odpověď sám. RTFM je také jedna z věcí, kterou každý hacker se špetkou sebeúcty dělá až jako poslední věc, když metoda pokus-omyl definitivně selhala. RTFM jsem měl udělat úplně na začátku dnešní etudy. Ušetřilo by to spoustu času a pochybností.

Jak jsem psal už někdy minule, chtěl jsem postavit velké & nezničitelné btrfs RAID pole ze všech disků, které se mi válí ve skříni. Nechtěl jsem ho implantovat do existujícího do desktopu, který mi hučí pod stolem. Rotující disky jsou překvapivě hlučné a každý decibel navíc je zcela nepřijatelný. Místo toho jsem začal s plánem B: Postavit nový levný stroj (provizorní název rustbucket), který hodím někam do komory a tam bude běžet až do konce věků.

Plán se dal do pohybu v sobotu ve dvě ráno, kdy jsem objednal várku nezbytných komponent pro rustbucket. Velkou část jsem už měl ze starších strojů. Výsledek byl od samého počátku plánován jako franken-stroj, kde se vůně nového mísí s prachem, pavučinami a mrtvými brouky starého hardware.

Dodávka přijela v neděli před polednem & hned jsem začal stavět. Zatím všechno dobré.

Stavba počítačů mě vždycky bavila, není to žádná věda a na konci mám funkční stoj, který stále ještě voní novotou. Diagnóza problémů je o něco méně příjemná, ale nebývá to neřešitelný problém. Většinou všechno vyřeší trocha internetového hledání a zuřivé prohazování dílů mezi počítači, abych izoloval problémovou součástku.

A právě tady začíná RTFM etapa celého maratonu.

Počítač jsem složil, ale zjistil jsem, že zdroj nemá všechny napájecí kabely. Pochopitelně měl ten velký 24-pinový, na nové základní desce byl další 12V ATX s osmi piny, můj starý zdroj měl jen čtyřpinovou polovičku. Hmm.

Mimochodem: Z nějakých důvodů je onen zdroj o něco větší než předepisují standardní ATX rozměry & bylo tedy třeba provádět poměrně radikální manévry. Naštěstí na světě není nic, co nevyřeší role duct tape.

Říkám: Co teď? Nový zdroj je dalších pár stovek, přesně těch, které se mi nechce dávat. Není to velký problém, ale tady jde o princip, sakra! Rustbucket měl být manifestací nízkonákladové kreativity. Každých pár korun, které uříznu z ceny, představují malé vítězství. Alza například prodává rozbalené/použité zboží, které je zlevněné o pár stovek a když bylo dostupné, bral jsem ho.

Ve chvíli pochyb jsem se podíval na wikipedii, abych si udělal pořádek v tom, co říká ATX standard, zda-li každý nový zdroj, který má všechny potřebné konektory rozpohybuje každý nový hardware. Koupit zdroj, který by nefungoval, bylo to poslední co bych chtěl udělat. Předposlední bylo ho vůbec kupovat.

Zjistil jsem, že existuje několik revizí první verze standardu a pak několik dalších revizí generace druhé. V tomto okamžiku jsem vzal do ruky manuál od základní desky, abych si ověřil jestli nepíšou něco o potřebném pohonu. A tam na stránce rozebírající napájecí konektory mé oči spočinuly na větě: Pokud máte zdroj se čtyřpinovým chapadlem, tak to bude nejspíš v pohodě.

Takže tady závada nebude. Procesor bylo nějaké prdítko od AMD, které nepotřebuje žádnou extra šťávu. Proč by to jen nefungovalo?

Připojil jsem zdroj - poslední dílek mozaiky - a nic. Větrák běžel, ale displej zůstal černý. Co teď?

Něco bylo špatně, to jediné bylo jisté. Ale co? Konstrukce probíhala kobercovou metodou, takže bylo možné, že jsem něco zkratoval statickým nábojem. Vadné mohly být paměti, deska, procesor nebo onen podivně velký zdroj.

Ok, známe drill, na tohle jsme vycvičení - přesvědčit se, že je všechno připojené, žádné poškození, vypojit dráty, zapojit, zapnout. Zase nic.

Podíval jsem se na internet. Hmm. Hmm. Hmm. Na stránkách výrobce desky se psalo, že ten konkrétní procesor v sobě nemá integrovanou grafickou kartu a je třeba použít separátní grafiku. To jsem věděl, psalo se to na krabičce od procesoru, ale deska i přesto měla konektory na svatou trojici VGA/DVI/HDMI. Aha, to jsou jen vývody funkční jen když procesor nese interní grafiku. Pokud ji nemá, nich z nic neteče. To dává smysl.

Z krabice starých součástek, které jsem už dávno chtěl vyhodit, jsem vylovil tři grafické karty. Jedna stará, ale celkem výkonná, jedna novější, ale bez páry a jedna tak pradávná, že jsem nemohl spočítat všechny její letokruhy. Všechny tři jsem je postupně vyzkoušel, prohazoval je, zkoušel jednotlivé PCI-e sloty a všechny VGA/DVI/HDMI přípojky. Pořád nic.

V té době jsem, pod vlivem docházejících nápadů co dál, začínal pochybovat nejen o kvalitách zdroje ale i dalších dílů. Prohodil jsem RAM za jiný modul, který fungoval. Nic. Pak jsem zaměnil zdroj za jiný slabší, který bez závad šlapal celé roky. Nic. Pak jsem vyrval zdroj z mého desktopu. Nic. Jediné dvě netestované komponenty byly procesor a základní deska, všechno kolem nic fungovalo někde jinde. Závada tedy musela být v některé z nich.

Deska nebo procesor. Jedno z toho muselo být mrtvé. Tipoval jsem to na procesor. Byl to onen zlevněný kousek z otevřené krabice. Odnášet to zpátky na reklamaci se mi nechtělo. Dovoz byl velice rychlý, ale reklamace ze zákona může trvat až 30 dnů a na to se mi nechtělo čekat. Musí přece existovat nějaké řešení. Kupovat jiný procesor se mi nechtělo z důvodů, které jsem nastínil výše.

Chvíle internetování. Na stránkách výrobce desky jsem našel seznam podporovaných procesorů, můj model tam byl. Ale u něj drobná poznámka, že je podporován až od BIOSu verze XYZ.

Tak tady je zakopaný pes. Měl jsem RTFM před tím, než jsem něco kupoval. Teď jsem v nelichotivé situaci. Mám desku a procesor, dohromady nenabootují, protože potřebují nový BIOS. Ale abych mohl aktualizovat BIOS, musím nejdřív nabootovat. Hmm.

Kdyby se někomu doma válel zaprášený nevyužitý procesor s paticí FM2/FM2+, dokázal bych mu poskytnout nový domov.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz