k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Ráno

10. 6. 2017 — k47

Je to divný pocit probudit se po operaci větších rozměrů & nemít žádné výčitky. Většinou si pamatuji něco, co bych nejradši zapomenul. Ale ne teď. Ráno mi bylo na chcípnutí, asi nejhůř za posledních pár let, a chraptěl jsem, něco se tedy rozhodně muselo dít, jen to nebylo nic, z čeho bych skřípal zuby & ošíval se jen při vzpomínkách. V hlavně jsem si pořád dokola procházel ten večer, noc & ráno, tedy aspoň to co mi z nich zbylo, ale nenacházel jsem žádné černé fleky na tapisérii obrazů, všechno zapadalo do celkem nevýrazného mustru opilý idiot v gangu opilých, ale převážně neškodných idiotů. Zvláštní pocit.

Chtěl jsem sem vypsat pár momentů opilého chaosu, ale jaký by to mělo smysl. Všechny se časem dostanou do DPB.

Nakonec si operace vyžádala jednu oběť. Plnící pero, které vždycky nosím v kapse u kalhot, jsem ráno našel s ohnutým hrotem. I když to byl parker, nestálo moc peněz & ani nemělo žádnou sentimentální hodnotu, ale psalo dobře a měl jsem ho rád. Teď je z něj rozskřípaný mrzák.

+1: když se zahledíte na špičku pera, uvidíte tam můj odraz

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz