Svoboda, demokracie, katastrofa

Včerejší raid na pouliční oslavy sedmnáctého listopadu nebyl jen jednoznačný úspěch, měl taky své stinné stránky.

Nikdo na mě nezaútočil. Na to tam byla příliš pozitivní atmosféra. Jen se mi podařilo definitivně zničit svůj notebook. V batohu mi praskla plechovka energydrinku, sladká voda nasycená kofeinem zkratovala baterii a teď stroj nereaguje na žádné podněty. Už předtím byl ve stavu, který se dal popsat jedině jako „ghetto“—ztratil jsem klávesu escape, všechny gumové vymezovače, baterie měla nejlepší roky za sebou, kryt, který byl v jednom rohu prasklý, drželo pohromadě několik strukturálních samolepek. To všechno se dalo přežít. Nedávno se ale zlomil jeden pant displeje, částečně jsem to spravil trochou duct tape, ale už to začalo zacházet příliš hluboko do ghetto teritoria a pomalu jsem přemýšlel o náhradě. To je teď definitivně rozhodnuté. Potřebuju nový postradatelný stroj.

Tady je zbytek fotek z toho dne.