Poznámky na dlani

Když někdo začne vykládat o svém životě, může být nejlepší ztichnout a poslouchat. Vaše slova by mohla nakazit relativní laťku, podle které řečník kalibruje svůj příběh. Oscar Wilde mohl říct: „Man is least himself when he talks in his own person. Give him a mask, and he will tell you the truth,“ ale dost možná by vám onen člověk řekl plnou pravdu, jen kdybyste byli zticha a poslouchali.

Když jsem se dneska probudil, měl jsem na dlani perem naškrábané hektické poznámky:

• StZmrd
• kopačky s lesbou
• weak, he tried only MDMA
• projext x party
• bývalá přítelkyně, zkoušela sex na různých drogách
• No Words No Thoughts

Rád bych tvrdil, že si nepamatuji, odkud se to všechno vzalo, ale většinou nezapomínám, blackout jsem měl jen jednou před celou dekádou v dobách, která se teď už nezdají ani trochu skutečné, a ani kocoviny obvykle nemívám███████████████████████████████████, ráno se probudím příliš brzo a jsem unavený, ale dvě extra hodiny spánku vyléčí všechny problémy.

Vím naprosto přesně co se dělo – nebylo toho moc, žádný exces, nic přes hranu, z větší části jsem jenom poslouchal. Lidé se svěří s pravdou jen proto, aby byli vyslyšeni. A často je lepší se držet té mlhavé počáteční stopy a nevyptávat se dál na podrobnosti, protože ty můžou jen zkazit ten narychlo načrtnutý obraz v mé hlavě.