k47.cz
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Podle skutečných událostí

5. 3. 2017 — k47 (♪)

Když píšu ně­ja­kou fikci za­lo­že­nou na sku­teč­ných udá­los­tech, úroveň fik­tiv­nosti a re­a­lity může být různá, po­cho­pi­telně. Někdy jde o re­la­tivně přesný popis udá­lostí, tak jak se staly, jindy jde o velice volnou in­ter­pre­taci – sku­teč­nost je le­še­ním na které na­vě­sím nové akty, reální lidé začnou být ka­ri­ka­tu­rami, které jsem po­krou­til, aby po­slou­žili plá­no­va­ným zá­mě­rům. To není nic pře­kva­pi­vého. Není to nic proti nim, nepíšu o nich, ne­sna­žím se na ně házet špínu, je to fikce. Vět­ši­nou zcela vy­ne­chá­vám sku­tečná jména lidí a názvy míst zne­prů­hled­ním (to jsou všechny ty HG, TAB, Bomb Bay a CNZ bary v do­om­sday party blogu).

Vět­ši­nou to nevadí, pro­tože to nikoho ne­za­jímá.

Někdy se na akci, která po­slou­žila jako vzor, vy­skytne někdo, kdo si to přečte & pozná, o čem píšu. Pak na in­ter­pre­taci začne zá­le­žet. Nikoho (zvlášť ty na kte­rých mi záleží/kte­rých si vážím) nechci na­štvat nebo rozzlo­bit (možná proto se mi tolik líbí knihy Jona Ron­sona – on je také velice ne­kon­fliktní & vět­ši­nou hledá cesty, které nikoho ne­rozzlobí).

Dvo­jice zápisů do­om­sday party blogu: po­dí­vej se na tu se­brankupud se­bezá­chovy v úspor­ném režimu vy­rostly ze sku­teč­ných udá­lostí, oba jsou fikcí (ne­vy­prá­vím je sám, ale li­te­rární po­stava Adam K., což může být při­nej­lep­ším můj Raoul Duke), ale první z nich je mnohem více fik­tivní než ten druhý. Za­čá­tek exhi­bice bás­níků v klubu X jsem po­krou­til, abych dosáhl kon­trastu mezi prvním vy­stou­pe­ním a tím druhým, mezi vy­so­kou a nízkou kul­tu­rou, bás­němi a al­ter­na­tiv­ním hip hopem, jedna je in­te­li­gentní, ale může být sa­mo­libá, druhá je divoká a ži­vo­čišná, může vést k větší ka­tarzi, pocitu jed­noty a naději vstříc ne­dob­rým vy­hlíd­kám.

Z čiré bás­nické exhi­bice člověk ne­o­de­jde zpo­cený, na vysoké vlně en­dor­finu, bolavý, s chrapla­vým hlasem a s po­ci­tem, že všechno přece jenom může být v po­řádku.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz