Pes/sen/hrob

Často se mi vrací sny, které se mi už ti­síc­krát zdály. Možná je to zna­mení, že mám ome­ze­nou fan­ta­zii, ale možná, že to prostě tak jenom je. Jedním z opa­ku­jí­cích se snů je ten o psovi — mí­šenci v barvě písku, který mohl tři ge­ne­raci na­zpá­tek být zlatým re­trí­vrem, ale od té doby byla jeho krev na­ře­děna mnoha jinými ple­meny. Vý­sled­kem byl žluté spo­le­čen­ské stvo­ření, které stále chce být se svým pánem.

Ve snu jsem ho zpo­zo­ro­val a po­mys­lel si: „Vždycky za­po­menu, že tě mám.“

A pak jsem se pro­bu­dil a došlo mi, že jediné, co z něho zbylo, je jeho hrob.

+1: Jeden z po­div­ných sno­vých mo­mentů byl, když jsem za­sle­chl █████ křičet: „Hrabu se v hlíně, abych v ní mohl umřít.“ Myslel to jako, že po sobě něco chce za­ne­chat, aby mohl spo­ko­jeně pojít. Hned potom jsem si po­mys­lel, že tohle je příliš divné, než aby to byla sku­teč­nost a radši bych se měl pro­bu­dit, než to zajde ještě dál.