k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Pavouci 3

16. 8. 2017 — k47 (♪)

Dneska se mi nechce psát nic sá­hodlou­hého jako vče­rejší óda na nové Twin Peaks, při­pa­dám si nějaký vy­pnutý.

Je za­jí­mavé, že ně­které léky mají na pří­ba­lo­vých le­tá­cích uve­deny páry přesně opač­ných ve­d­lejší účinků. Lék X může způ­so­bit rychlý sr­deční tep nebo pomalý sr­deční tep, sní­že­nou chuť k jídlu nebo zvý­še­nou chuť k jídlu, sní­žení tě­lesné hmot­nosti nebo zvý­šení tě­lesné hmot­nosti, ob­tížné usí­nání nebo pocity ospa­losti, le­tar­gii nebo agre­si­vitu. Hoďte si kost­kou, každý je vítěz & nikdo ne­pro­hrává.

Nej­lepší popis ne­če­ka­ného pů­so­bení je tahle la­ko­nická perla: „Kr­vá­cení do mozku, smrt.“ Díky za to, že se mě týká jen ████████████████████. Proto tu místo ko­he­rent­ního textu skončí další makro-pa­vouci. Proč ne, žejo?

Tenhle par­chant byl ob­rov­ský, zcela ne­chutný a jinak celkem v klidu. S roz­ta­že­nými nohami byl příliš velký na to, aby se mi celý ne­vešel do závěru s plnou kon­fi­gu­rací tří makro kruhů a Nikkor pa­de­sátky. Musel jsem se zbavit jed­noho kruhu, abych měl širší zorné pole a mohl ostřit o něco dál. Roz­hodně jsem se ne­chtěl po­hy­bo­vat pár cen­ti­me­trů od téhle chlu­paté bestie. Prv­ních pár fotek se ne­po­vedlo, pro­tože jsem vždycky zhnuseně ucukl & ne­chtěl jsem se při­blí­žit na dost dlouho, abych mu za­ost­řil na osmero očí. Ale jak jsem sle­do­val jeho zvět­še­ninu na LCD dis­pleji foťáku, odpor po­stupně opadal. Pavouk mi pořád při­pa­dal oš­k­livý jako noc & pre­fe­ro­val bych kdyby mi nikdy nelezl po těle, ale zas tak od­pu­divě ne­pů­so­bil. Jako vše­chen hmyz vůbec ne­re­a­go­val na blesk, ne­hybně seděl na stěně a dělal svojí věc. Jak říkám: celkem v klidu.

+1: Po­ku­sil jsem se najít, co to je za hmyz & vypadá to na ně­ja­kého Slíďáka.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz