k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Ohňostroj

14. 8. 2017 — k47 (♪)

Žiju v tiché části světa, kde se skoro nikdy nic ne­stane, noci jsou temné a tiché. Když se nad tím za­mys­lím, je to zvláštní, celou noc mám ote­vřená okna a dveře na balkón, abych vyhnal vedro a na­de­chl se chlad­ného noč­ního vzdu­chu, a celou dobu nesly­ším vůbec nic, žádná auta, žádné hlasy, žádné kroky na dlažbě pod mi­ho­ta­vými lam­pami, nic. Jen občas se vzdu­chem nese osa­mělé ště­kání psů kdesi v dálce.

Jen velice zřídka se něco stane, jako třeba oh­ňostroj od­pá­lený o ně­ko­lik zahrad dál.

Když pa­ra­ly­tický noční klid celou věč­nost nic ne­na­ru­šilo, tak proč ne­pře­trh­nout nit pří­měří ex­plo­zemi tr­ha­vin, žejo?

Jakmile ka­no­náda skon­čila a po­tlesk a jásání osla­vu­jí­cích dozněl, usly­šel jsem hlas: „Sou­sedi, jako máte to pěkný, ale měli jste to nejdřív na­hlá­sit.“ Nedej bože, aby se v téhle kon­čině něco stalo. Tohle je ves­nická logika, tak těsně na­la­děná na vlnu ne­ko­nečné ne­hyb­nosti, že když se jednou za sto let při­hodí něco ne­če­ka­ného, musí se to za­sta­vit. Nikdo nemůže ne­na­dálý jev pouze to­le­ro­vat s vě­do­mím toho, že je to vý­jimka, která se nebude opa­ko­vat, jen sin­gu­lární roz­ví­ření sto­ja­tých vod, než se zase ustálí na dlouhé týdny nebo měsíce.

Ne­sná­ším tuhle díru.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz