k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Oheň

17. 7. 2017 — k47 (♪)

Vzpo­mí­nám si, jak jsem někde četl, že lidé, kteří mají rádi pálivé věci, v prů­měru více ris­kují & tudíž jsou jejich životy (nej­spíš) o něco za­jí­ma­vější, než životy těch, kteří kapsai­cinu – che­mické látce, která stojí za pá­li­vým po­ci­tem – ne­hol­dují.

Pálivé jídlo mám rád. Bo­hu­žel to nemá žádný efekt na ten­dence ris­ko­vat nebo kvantitu vzru­šení v běž­ných dnech. Ko­re­lace & kauza­lita, znáte to. Pre­fe­ruji, co nej­pá­li­vější věci, které jsou tak in­ten­zivní, že po požití po­chy­buji o roz­hod­nu­tích, které mě do­vedly do toho okma­žiku. A pak po­chy­buji ještě jednou ve chví­lích, kdy mě Ha­ba­nero pa­pričky opouš­tějí. Bolest je dobrá, pro­tože dává vědět, že ještě žiju & ještě dokážu cítit. Dvoj­ná­sob­nou dávka za cenu jedné, to se vy­platí. Jenom je blbé, když mě bolest břicha pro­budí ze spánku & musím oka­mžitě & jen napůl při vědomí vy­ří­dit ur­gentní bi­o­lo­gické pro­blémy. Ale kromě téhle ma­lič­kosti si není na co stě­žo­vat.

Vedle CR je piz­ze­rie, kde si každý může na svůj plátek přidat extra oheň. V rohu mají misky su­še­ných/dr­ce­ných pa­pri­ček & každý si může vzít, kolik si myslí, že snese. Když jdu kolem, dám si jeden kousek & přidám tolik ohně, kolik se na něj jen vejde. Pak se po­tá­cím městem se suchou pá­li­vou bo­lestí v ústech, která se nedá ničím uhasit (nej­lépe fun­guje Jar, ale ten se prý ne­do­po­ru­čuje klok­tat).

Jedou mi vítr sfoukl horu prachu dr­ce­ných pa­pri­ček do očí & vedlo ke vzniku 12 kladiv, podle fik­tiv­ního jména sku­tečné čínské „re­stau­race“, které po­skytlo úto­čiště, zásobu lev­ného piva & vodu na vymytí aspoň ně­ja­kého mag­ma­tic­kého prachu z očí. Sku­teč­ných 12 kladiv před ně­ja­kou dobou za­vřeli, ale fik­tivní podoba pře­žila v do­om­sday party.

Když je i tohle málo & život se zdá příliš nudný nebo bez­na­dějný, vždycky exis­tuje pe­p­řový sprej. Jakmile je ten uveden na scénu, všechno na­jed­nou začne být mnohem více vzru­šu­jící. ███████████████. Na ně­kte­rých čás­tech těla jsou jeho pla­meny mnohem, mnohem, mnohem horší než na jiných & vět­ši­nou se s tím nedá nic dělat – vodou se nedá smýt, mýdlem se nedá smýt, pomůže jen jar & ten člověk ob­vykle nemá při ruce.

Na pe­p­řo­vém spreji mi vadí jen jeho chuť – je příliš tech­nická & prů­mys­lová, nedá se příliš dobře za­čle­nit do jídla. Mnohem dřív, než člo­věka na­kopne kapsai­cin, ho odradí pachuť vy­je­tého mo­to­ro­vého oleje.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz