k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Nekoncert & nestand-up

13. 4. 2017 — k47 (♪)

Včera jsem plá­no­val jít na kon­cert Jam­bi­nai – ko­rej­ské post-rockové bandy, která je ne­tra­diční svým vý­bě­rem ná­strojů. Moc jsem ji neznal, ale to málo, co jsem slyšel, sta­čilo. Ale pak jsem na netu našel, že se někde koná vy­stou­pení čes­kých stand-up komiků. Na žádném českém stand-upu jsem ještě nebyl (na rozdíl od toho brit­ského), tak proč ne. V cílové lo­ka­litě čekalo pře­kva­pení: Nic. Tedy něco. Jeden kluk stál před za­vře­ným vcho­dem – zma­tený, ne­jistý & snažil se dostat dovnitř. Ne­ú­spěšně. Vy­pa­dalo to, že se nic ne­ko­nalo & na in­ter­netu byly jen dez­in­for­macefake news.

„Tady se má konat něco…“ řekl, když jsem se dostal do jeho pozice.

Od­po­vě­děl jsem něco ne­u­r­či­tého ve stylu jako: „Jo to má…“

Chvíli jsme tam po­stá­vali, vy­mě­nili si po­hledy, nic. Co to má zna­me­nat? Oči­vidně nás tam ne­chtěli. Nás nebo ko­ho­koli jiného.

To bylo shodou náhod nej­spíš poprvé, co jsem s někým sdílel zájem o stand-up (smutné & pa­te­tické, ale ne­zá­leží na tom, pro­tože tenhle blog stejně nikdo nečte).

Ro­ze­šli jsme se po vlast­ních zma­te­ných osách.

Ale já měl plán B – ten kon­cert, ale jak jsem uháněl přes cen­t­rum města, za­čí­nala mi do­chá­zet ener­gie a nad­šení.

Před­tím jsem si v piz­ze­rii vedle Cha­peau Rouge dal pizzu s extra velkou dávkou pá­li­vých pa­pri­ček, hráb­nul jsem do misky se su­še­nými pa­prič­kami na za­sy­pal jimi mast­nou pizzu. Musel jsem to zapít jedním pivem & pak ještě dalším, jen abych ne­sho­řel. Bolest pře­tr­vala. Byl jsem z toho v divném stavu – zma­tený, vy­ši­nutý, nesvůj & v kapsai­ci­no­vém tranzu (mohl v tom hrát roli ještě jeden fakt, který z důvodů ██████████████████████████████████████████████████ vy­ne­chám).

Místo kon­certu jsem si sedl nahoru na Hlavák, do jed­noho místa, kde není zima a je tam do­ko­nalý klid (jen občas tam feťáci vaří heroin, ale to jen velice zřídka) a začal psát tyhle věty po­div­ného ne­ú­spě­chu & další věci. A tam se mě po­cho­pi­telně nějaký tu­rista zeptal, kde je ulice XYZ a po­cho­pi­telně jsem to z hlavy & bez in­ter­netu nedal.

Na­padlo mě, že by bylo fajn udělat ma­ra­ton brit­ského stand-pu. Třeba Ed­dieho Iz­zarda nebo Billa Bai­leyho.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz