Milosrdní Samaritáni

Podle zákona je každý člověk po­vi­nen po­skyt­nout první pomoc, pokud tím ne­o­hrozí svoje zdraví. Ne­do­dr­žení této čin­nosti je trestný čin. Ale zákon ne­zá­kon jde hlavně o mo­rální po­vin­nost, kterou všichni máme a která z nás dělá ci­vi­li­zo­vané lidi.

V ně­kte­rých kon­či­nách také platí tak­zvaný Good Sa­ma­ri­tan law, který říká, že když člověk pomůže někomu v nouzi, nemůže být souzen za zra­nění, která ne­vě­domky způ­so­bil. Když jsou jeho úmysly čisté, nemusí se bát, že se něj snese hněv Zákona.

oran­žová v mra­cích jsou od­ra­žená světla Prahy + sa­tu­race na max

Když mi dneska večer došlo, že se mi v po­slední době ne­do­stává příliš vi­ta­mínu D, chtěl jsem chytit po­slední slu­neční pa­prsky & když jsem byl v tom, vy­ra­zil jsem na kole udělat pár fotek noční Phy. Šlo o sku­tečně po­slední spršku fotonů naší do­ha­sí­na­jící hvězdy & velká vět­šina jich byla čistě fik­tiv­ních. Kolo jsem po­ho­dil u sil­nice & zašel hlou­běji do pole ro­ze­sta­vit vetchý stativ, který držel po­hro­madě jen silou vůle a li­be­rál­ního množ­ství duct tape.

Když jsem sbalil stativ & měl se k od­chodu, u kola za­sta­vilo auto. Co to jenom je? Za­vět­řil jsem pro­blémy. Možná nějaký dob­ro­di­nec viděl kolo bez po­sádky u sil­nice a roz­hodl se ho sebrat. Auto na to měl dost velké. Stačí otevřít kufr, vrazit ho dovnitř a za dvacet vteřin mizí už za hory. Přidal jsem do kroku.

Žena na se­da­dle spo­lu­jezdce stáhla okýnko a ze­ptala se: „Vy tu něco fotíte?“

Při­kývl jsem.

„Já si jen mys­lela jestli tu není nějaký sra­žený cyk­lista.“

Aha, takže takhle. Nikdo v ne­sná­zích tam nebyl a ona se za­cho­vala jako mi­lostná Sa­ma­ri­tánka.