Memento

(Navazuje na minulý post Deník)

Bylo zvláštní číst si něco, co se stalo tak dávno. Byl jsem to já, kdo napsal ty řádky a napsal jsem je o sobě, ale přesto mi to někdy nepřipadalo skutečné, někdy to působilo cize, neosobně a skoro jsem tomu nechtěl uvěřit. Byl jsem to skutečně já?

Narážel jsem na fragmenty, které mi v hlavě okamžitě vyvolaly krystalicky čistou vzpomínku. Jedna věta o klobáse na rozestavěném Hlaváku stačila, abych si přesně vybavil ten moment. Ale na spoustu jiných okamžiků jsem si nevzpomínal (hojné používání zkratek tomu nijak nepomáhalo, většina jmen a míst byla inicializována). Na tom by nebylo nic zvláštního, zapomínám den za dnem & všechno je v pořádku. Ale pak jsem narazil na pár věcí, které zaručeně nebyly pravdivé. To narušilo důvěru v reálnost celé té mlhavé většiny, nemohl jsem si být zcela jistý ničím. Dokonce ani tím, co jsem si pamatoval. Co když šlo o falešnou vzpomínku? Přečetl jsem, že se něco stalo & můj mozek spojil několik nesouvisejících obrazů & vytvořil syntetickou vzpomínku, který mi připadala pravdivá.

Nabízí se otázka, co když víc věcí, které jsem už zapomněl, nebyly pravdivé, co když jsem přeháněl z uměleckých důvodů nebo rovnou lhal? Mnohdy jediné, co mi z těch let zůstalo, byly právě ty pokroucené řádky textu a staly se autoritativní verzí mojí minulosti, které přesto nemůžu plně věřit.

Připomnělo mi to film Memento, ve kterém hlavní protagonista trpící závažnou amnézií a je schopný uchovat vzpomínky jen po dobu pěti minut, začne přepisovat vlastní vzpomínky a tedy i vlastní minulost. To vyvrcholí ve scéně, kdy pod polaroidovou fotku svého přítele napíše ikonické Don't Believe His Lies. Sám dobře ví, že jednou neodvratně zapomene a stačí jedna poznámka, které přežije vlny amnézie, a všechno je jinak, najednou mu nezbývá, než věřit psanému textu vlastních lží, protože to je jediná spojnice s jeho minulostí a identitou, i když, jak se ukáže, už dlouho se povážlivě odklání od reality.

Existuje reálná šance, že jsem něco takového taky udělal a šířil dezinformace pro moje budoucí (a v této chvíli současné) já. Můžu jedině některá fakta prohnat přes nezávislé třetí strany a ověřit to z jejich paměti, ale u nich taky hrozí riziko falešných vzpomínek.

+1: Memento je spolu s Following jeden ze dvou nejlepších Nolanových filmů.

+2: Dneska jsem si uvědomil, že vím co jsem dělal dneska, co jsem dělal na den před rokem, ale nic mezi tím.