k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

makro-včely & konec jediného jara

13. 7. 2017 — k47 (♪)

Tohle už pře­stává být vtipné. Vzor se opa­kuje, zase se začnu cítit trochu lépe, aspoň nějak naživu, ale hned potom začnu padat & ztrá­cet du­ševní i fy­zic­kou sílu. Je to jako kdy­bych stál na hraně útesu, nemám žádnou krev ve sva­lech, jen ma­lát­nou mysl, pře­svěd­če­nou, že se nic nemůže zlep­šit, a ba­lan­cuji na okraji nad pro­pastí. Vím, co je dole – další špatný den – a chci se mu vy­hnout, jak to je jen možné.

Co dál, co teď? Nevím přesně.

(███████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████)


Aby se něco dělo, začal jsem někdy dřív makro-fotit včely, proč ne, když nic nemá smysl, tak proč ne právě tohle.

13.7.2017 #365

Jedna po­známka: Kla­sický blesk je pře­kva­pivě horký, ně­které moc­nější kusy člo­věku do­ká­žou se­žeh­nout chlupy na rukách, a efekty na ma­ličké včely můžou být ka­ta­stro­fální. Ob­jek­tiv i blesk musí být velice blízko sub­jektu (pro­tože jinak to není makro), tak se tomu nedá moc vy­hnout. Včely začnou být po ně­ko­lika vý­stře­lech dez­o­ri­en­to­vané & někdy jim útroby vy­hřez­nou skrz chi­ti­nový krunýř. A to přitom hmyz skoro nikdy ne­za­bí­jím. Když mi něco vletí do cely, radši to chytím & vy­ho­dím ven. Tedy kromě pa­vouků, ti si můžou nasrat.

+1: Po­známka pro příště: rych­lejší zá­věrka & vy­pnout sta­bi­li­zaci.

+2: Na ně­ja­kém au­tor­ském čtení bych chtěl pře­číst kus z DDP. Buď zkrá­cené kombo kr­vá­cel a marně se snažil křičet skrz roubík + Ná­sle­do­val by mě, kdy­bych odešel? nebo ka­pi­tolu, kterou teď píšu & která se točí kolem du­šev­ního chát­rání Adama K.

+3: Trochu ohně do žil dokáže dodat soun­d­track po­sled­ního DOOMu po­slou­chaný na ma­xi­mální možnou hla­si­tost.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz