k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Hodit kostkou

16. 2. 2017 — k47 (♪)

Fas­ci­nuje mě náhoda. Náhoda je spra­ved­livá, nikomu ne­na­dr­žuje, nemá po­stranní úmysly a je uži­tečná v kaž­do­den­ním životě. Když se nemůžu roz­hod­nout, co pod­nik­nout dál, jako mož­nost vybrat, nebo co koupit, vy­fil­truji všechno, co z větší části od­po­vídá po­ža­dav­kům/█████/nut­nosti, hodím kost­kou a na co ukáže ruka osudu & náhody, to beru. Možná to nemusí být per­fektní, ale per­fektní není nic a je to vlast­nost, na které ne­zá­leží. Stačí jeden hod kost­kou a roz­ho­do­vací pa­ra­lýza je věc mi­nu­losti.

Třeba když jsem si koupil foťák, štvalo mě na něm pár věcí (motto Sony by mělo být „ne­če­kejte zá­zraky“). Někdo psal, že je to pro­blém mirror­less strojů, že DSLR jsou úplně jiná liga. Ale pak se mi do ruky dostal 5D mark IV od Canonu – pro­fe­si­o­nální mon­strum v ceně přes 100k – byly na něm otravné zas jiné věci, takže asi tak. Ne­sna­žím se vyhrát, jen pro­hrá­vat co nejméně.

Neal Gafter o tom napsal článek You should be random, so carry dice!: Kon­t­ro­lo­vaná dávka ná­hod­nosti je dobrý způsob jak pro­hle­dá­vat sta­vový pro­stor do­stup­ných mož­ností a přitom stále do­stá­vat ro­zumně dobré vý­sledky. Bez náhody se ne­po­hnu z místa, ale když je náhody příliš vy­bí­rám vět­ši­nou mož­nosti, které mají daleko k op­ti­ma­litě.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz