k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Globální komunismus

3. 10. 2017 — k47 (♪)

V blízké bu­douc­nosti, kdy bude veš­kerá práce au­to­ma­ti­zo­vaná, jedině ko­mu­nis­mus, kdy vlast­nic­tví vý­rob­ních pro­středků bude spo­lečné, dává smysl jako uspo­řá­dání světa. Ja­ká­koli jiná or­ga­ni­zace je ne­smy­slná, pro­tože proč by to mělo být jinak? Když všechny lidské po­třeby můžou být uspo­ko­jeny au­to­ma­ti­zo­va­nou ma­ši­né­rií, kterou si kolem sebe vy­sta­víme (& pak se bude stavět sama ve formě lidské zoo), každé jiné uspo­řá­dání by bylo ne­lid­ské. Je­di­ným dů­vo­dem může být sa­dis­tická touha vy­ko­řis­ťo­vat & vlád­nout nad ostat­ními. Jestli zví­tězí tyhle pri­mi­tivní touhy, pak na­prostá vět­šina lidí bude pře­ží­vat v bídě na hra­nici hla­do­moru, za­tímco pár stov­kám psy­cho­pa­tům je spl­něna každá tě­lesná touha.

(Je to zvláštní, evo­luce nám na­dě­lila me­cha­nismy, které za­jis­tily naše pře­žití, ale teď, na konci věků, nej­spíš způ­sobí, že se nikdy ne­pře­houp­neme přes rantl ci­vi­li­zace prv­ního typu & naše bi­o­lo­gické pudy při­vodí náš zánik.)

Zá­kladní ne­pod­mí­něný příjem, o které se v ur­či­tých kru­zích tolik mluví, není nic víc než špatný vtip, fraška & im­po­tentní ná­hražka glo­bál­ního ko­mu­nismu, jak to vý­stižně vy­já­d­řil Exis­ten­tial Comics (via Dmytri Klei­ner):

The idea behind Uni­ver­sal Basic Income is in­dustry will be au­to­ma­ted, a few assho­les will own eve­ry­thing pro­du­ced, but give away a tiny bit.

Jestli his­to­rie něco na­zna­čuje, pak je jisté, že se ne­do­čkáme happy endu & pa­ra­zi­tická touha po aku­mu­laci moci nad ostat­ními (& roz­klad em­pa­tie) zví­tězí nad utopií, kterou můžeme poprvé v dě­ji­nách lid­ského rodu sku­tečně do­sáh­nout.

Možná je právě teď je na čase za­klá­dat vý­robní druž­stva a komuny, které poté, co se pře­houp­neme do plně au­to­ma­ti­zo­vané éry, za­jistí na­pl­nění ži­vot­ních potřeb jejich členů. V době, kdy je práce bez­cenná, má smysl jedině vlast­nic­tví. Jeden oby­čejný člověk nemůže vlast­nit to­várnu uměle in­te­li­gent­ních strojů, ale anar­cho-kom druž­stvo má větší mož­nost si vy­říz­nout kus pro­storu k vlast­nímu životu.


Ale na tom ne­sejde, na ničem už ne­zá­leží, konec světa je na dosah ruky.

(Je to zvláštní pocit, když le­to­po­čet 2030 ne­vy­vo­lává žádnou reakci, je to zcela abs­traktní pojem, který v sobě nenese žádný význam. 2030 je rok, který se nikdy ne­stane, je to rok po konci světa, po konci ci­vi­li­zace, po zániku našeho snu, datum, které si nikdo nebude pa­ma­to­vat a o kterém bude vy­po­ví­dat jen hrob rodu homo sa­pi­ens na be­ze­jmenné pla­netě obí­ha­jící kolem be­ze­jmenné hvězdy.)

+1: Život je pří­le­ži­tost k rozkoši. To je nejvíc v co můžeme doufat & tak bychom s ním měli za­chá­zet. Využít na ma­xi­mum všemi do­stup­nými pro­středky & za­ho­dit. To je to nej­lepší v do můžeme doufat. Proč lidé od­mí­tají drogy? To nedává žádný smysl. Pud se­bezá­chovy je za­sta­ralý & v dnešní době už není uži­tečný.

+2: Eko­no­mie a his­to­rie (resp. nut­nost jejich exis­tence) skončí v době, kdy do­sáh­neme něčeho, co aspoň trochu při­po­míná post-scar­city.

+3: Při­padá mi pří­značné, že se pro­gra­má­toři vy­smí­vají ri­zi­kům au­to­ma­ti­zace, když jejich práce je jimi asi nejméně ohro­žena.

+4: Tenhle post je příliš pro­to­plazmický, psal jsem ho ███████████████████████████████████ pod vlivem ████████████████████. Měl bych ho někdy roz­vést do vět­ších de­tailů, nebo aspoň ro­ze­psat scé­náře konce světa, roz­kladu spo­leč­nosti & lid­ského ducha. Mám pár před­po­vědí, jak by může pro­bí­hat. Řeknu jediné: Ti kdo si myslí, že nás po­za­bí­její roboti, jsou op­ti­misté. (Na­zna­čo­val jsem to už v ně­kte­rých po­víd­kách).

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz