k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB

««« »»»

Globální komunismus

3. 10. 2017 — k47

V blízké bu­douc­nos­ti, kdy bude veš­ke­rá práce au­to­ma­ti­zo­va­ná, jedině ko­mu­nis­mus, kdy vlast­nic­tví vý­rob­ních pro­střed­ků bude spo­leč­né, dává smysl jako uspořá­dá­ní světa. Ja­ká­ko­li jiná or­ga­ni­za­ce je ne­smy­sl­ná, pro­tože proč by to mělo být jinak? Když všech­ny lidské po­tře­by můžou být uspo­ko­je­ny au­to­ma­ti­zo­va­nou ma­ši­né­rií, kterou si kolem sebe vy­sta­ví­me (& pak se bude stavět sama ve formě lidské zoo), každé jiné uspořá­dá­ní by bylo ne­lid­ské. Je­di­ným dů­vo­dem může být sa­dis­tic­ká touha vy­kořisťo­vat & vlád­nout nad ostat­ní­mi. Jestli zví­tě­zí tyhle pri­mi­tiv­ní touhy, pak na­pros­tá větši­na lidí bude přeží­vat v bídě na hra­ni­ci hla­do­mo­ru, za­tím­co pár stov­kám psy­cho­patům je spl­ně­na každá těles­ná touha.

(Je to zvlášt­ní, evo­lu­ce nám nadě­li­la me­cha­nismy, které za­jis­ti­ly naše přeži­tí, ale teď, na konci věků, nej­spíš způ­so­bí, že se nikdy ne­pře­houp­ne­me přes rantl ci­vi­li­za­ce prv­ní­ho typu & naše bi­o­lo­gic­ké pudy při­vo­dí náš zánik.)

Zá­klad­ní ne­pod­mí­ně­ný příjem, o které se v urči­tých kru­zích tolik mluví, není nic víc než špatný vtip, fraška & im­po­tent­ní ná­hra­ž­ka glo­bál­ní­ho ko­mu­nis­mu, jak to vý­stiž­ně vy­já­dřil Exis­ten­tial Comics (via Dmytri Klei­ner):

The idea behind Uni­ver­sal Basic Income is in­dust­ry will be au­to­ma­ted, a few assho­les will own eve­ry­thing pro­du­ced, but give away a tiny bit.

Jestli his­to­rie něco na­zna­ču­je, pak je jisté, že se ne­doč­ká­me happy endu & pa­ra­zi­tic­ká touha po aku­mu­la­ci moci nad ostat­ní­mi (& roz­klad em­pa­tie) zví­tě­zí nad utopií, kterou můžeme poprvé v dě­ji­nách lid­ské­ho rodu sku­teč­ně do­sáh­nout.

Možná je právě teď je na čase za­klá­dat vý­rob­ní dru­žstva a komuny, které poté, co se pře­houp­ne­me do plně au­to­ma­ti­zo­va­né éry, za­jis­tí na­pl­ně­ní ži­vot­ních potřeb jejich členů. V době, kdy je práce bez­cen­ná, má smysl jedině vlast­nic­tví. Jeden oby­čej­ný člověk nemůže vlast­nit to­vár­nu uměle in­te­li­gent­ních strojů, ale anar­cho-kom dru­žstvo má větší mož­nost si vy­říz­nout kus pro­sto­ru k vlast­ní­mu životu.


Ale na tom ne­sejde, na ničem už ne­zá­leží, konec světa je na dosah ruky.

(Je to zvlášt­ní pocit, když le­to­počet 2030 ne­vy­vo­lá­vá žádnou reakci, je to zcela abs­trakt­ní pojem, který v sobě nenese žádný význam. 2030 je rok, který se nikdy ne­sta­ne, je to rok po konci světa, po konci ci­vi­li­za­ce, po zániku našeho snu, datum, které si nikdo nebude pa­ma­to­vat a o kterém bude vy­po­ví­dat jen hrob rodu homo sa­pi­ens na be­ze­jmen­né pla­ne­tě obí­ha­jí­cí kolem be­ze­jmen­né hvězdy.)

+1: Život je pří­leži­tost k rozkoši. To je nejvíc v co můžeme doufat & tak bychom s ním měli za­chá­zet. Využít na ma­xi­mum všemi do­stup­ný­mi pro­střed­ky & za­ho­dit. To je to nej­le­pší v do můžeme doufat. Proč lidé od­mí­ta­jí drogy? To nedává žádný smysl. Pud se­bezá­cho­vy je za­sta­ra­lý & v dnešní době už není uži­teč­ný.

+2: Eko­no­mie a his­to­rie (resp. nut­nost jejich exis­ten­ce) skončí v době, kdy do­sáh­ne­me něčeho, co aspoň trochu při­po­mí­ná post-scar­ci­ty.

+3: Při­pa­dá mi pří­zna­č­né, že se pro­gra­má­toři vy­smí­va­jí ri­zi­kům au­to­ma­ti­za­ce, když jejich práce je jimi asi nejmé­ně ohrože­na.

+4: Tenhle post je příliš pro­to­plazmic­ký, psal jsem ho ███████████████████████████████████ pod vlivem ████████████████████. Měl bych ho někdy roz­vést do větších de­tai­lů, nebo aspoň ro­ze­psat scé­náře konce světa, roz­kla­du spo­leč­nos­ti & lid­ské­ho ducha. Mám pár před­po­vě­dí, jak by může pro­bí­hat. Řeknu jediné: Ti kdo si myslí, že nás po­za­bí­je­jí roboti, jsou op­ti­mis­té. (Na­zna­čo­val jsem to už v něk­te­rých po­víd­kách).

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz